Cena zlata zůstává pod tlakem nejistoty, když investoři balancují mezi geopolitickými riziky a očekáváním klíčových inflačních dat z USA. Trh reaguje na smíšené signály z Blízkého východu i vývoj cen energií, což udržuje drahé kovy v opatrném režimu.
Zlato během asijského obchodování ve čtvrtek stagnovalo, když se jeho cena pohybovala kolem 4 720 dolarů za unci. Futures kontrakty na zlato zaznamenaly mírný pokles přibližně o 0,7 %. Přestože ve středu zlato posílilo, jeho růst byl omezený a nedokázal se udržet na vyšších úrovních dosažených během dne.
Hlavním faktorem, který ovlivňuje vývoj cen zlata, zůstává geopolitická situace na Blízkém východě. Příměří mezi Spojenými státy a Íránem, zprostředkované Pákistánem, má sice trvat dva týdny, ale jeho stabilita je stále zpochybňována. Pokračující izraelské útoky na Libanon a napjatá rétorika mezi jednotlivými aktéry zvyšují obavy, že konflikt může opět eskalovat.
Prezident Donald Trump uvedl, že americká armáda zůstane v oblasti, dokud nebude dosaženo plnohodnotné dohody. Írán zároveň naznačil, že současné podmínky jednání nepovažuje za realistické, což snižuje pravděpodobnost rychlého diplomatického řešení.
Zásadní roli hraje i situace v Hormuzském průlivu, kde Írán omezil pohyb ropných tankerů. Tento krok přispěl k opětovnému růstu cen ropy po jejich předchozím poklesu. Vyšší ceny energií však paradoxně nepodporují zlato, jak by se mohlo očekávat. Naopak posilují inflační obavy, které mohou vést k přísnější měnové politice.
Analytici z ING upozorňují, že cena zlata je aktuálně ovlivňována protichůdnými faktory. Na jedné straně stojí poptávka po bezpečných aktivech v době geopolitické nejistoty, na druhé straně pak pohyby dolaru a změny očekávání ohledně úrokových sazeb. Výsledkem je zvýšená volatilita bez jasného trendu.
Klíčovou událostí pro další směřování trhu budou data o inflaci ve Spojených státech. Investoři očekávají zveřejnění indexu spotřebitelských cen (CPI) za březen, který by měl přinést další informace o inflačním vývoji. Vzhledem k nedávnému růstu cen ropy se předpokládá, že inflační tlaky zůstanou zvýšené.
Vyšší inflace by mohla ovlivnit rozhodování amerického Fedu ohledně úrokových sazeb. Pokud by centrální banka byla nucena držet sazby na vyšší úrovni po delší dobu, mohlo by to negativně ovlivnit atraktivitu zlata, které nenese žádný výnos.
Americký dolar se po předchozím oslabení stabilizoval, což rovněž omezuje růst zlata. Silnější dolar totiž zvyšuje cenu zlata pro investory držící jiné měny, a tím snižuje poptávku.
Vedle zlata zaznamenaly pokles i další drahé kovy. Cena stříbra klesla přibližně o 0,3 %, zatímco platina odepsala kolem 1 %. Negativní vývoj byl patrný i u průmyslových kovů – měď na londýnské burze oslabila o více než 0,6 %, což odráží obavy z globálního ekonomického zpomalení.
Celkově se trh se zlatem nachází v bodě, kdy krátkodobý vývoj určují především geopolitické titulky a makroekonomická data. Investoři tak musí počítat s tím, že volatilita zůstane zvýšená a jasnější směr se může objevit až po zveřejnění klíčových ekonomických ukazatelů a dalším vývoji situace na Blízkém východě.
