Evropské akciové trhy zahájily čtvrteční obchodování bez jasného směru, když investoři znovu zvažují geopolitická rizika spojená s Blízkým východem a rostoucí ceny ropy. Po předchozím růstu se sentiment ochladil a trhy přešly do opatrnějšího režimu.
Panevropský index Stoxx 600 krátce po otevření oslabil přibližně o 0,2 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní národní indexy – německý DAX klesl o 0,2 % a francouzský CAC 40 odepsal 0,3 %. Výjimkou byl britský FTSE 100, který si připsal mírný růst kolem 0,2 %, což lze částečně připsat jeho vyšší expozici vůči energetickému sektoru, který těží z vyšších cen ropy.
Hlavním faktorem ovlivňujícím trhy zůstává geopolitická nejistota. Prezident Donald Trump uvedl, že americké vojenské síly zůstanou v oblasti Íránu, dokud nebude plně dodržována dohoda o příměří. Zároveň varoval, že v případě porušení podmínek může dojít k obnovení konfliktu. Tato vyjádření přispěla k nervozitě investorů, kteří doufali ve stabilnější vývoj po oznámení příměří.
Situaci dále komplikuje postoj Íránu, který naznačil, že současné podmínky jednání nemusí být přijatelné. Přesto se očekává pokračování diplomatických rozhovorů, například prostřednictvím delegace vyslané do Pákistánu. Nejistota ohledně výsledku těchto jednání však zůstává vysoká.
K napětí přispívá také pokračující vojenská aktivita Izraele v Libanonu. Nedávné útoky zasáhly i obytné oblasti, což zvyšuje obavy z rozšíření konfliktu na širší region. Pro finanční trhy to znamená vyšší rizikovou prémii a nižší ochotu investorů podstupovat riziko.
Ceny ropy na tyto události reagovaly růstem. Po předchozím výrazném poklesu se ropa Brent vrátila k úrovni kolem 97 dolarů za barel a americká ropa WTI se obchodovala na podobných hodnotách. Klíčovým faktorem zůstává situace v Hormuzském průlivu, který je jednou z nejdůležitějších dopravních tepen pro globální dodávky ropy.
Přestože bylo oznámeno příměří, provoz v této oblasti zůstává omezený. Írán si nadále udržuje významnou kontrolu nad průjezdem tankerů, což udržuje riziko narušení dodávek na vysoké úrovni. Pro investory to znamená pokračující tlak na ceny energií a potenciální dopady na inflaci.
Růst cen ropy má zároveň sekundární dopad na další trhy, včetně zlata. To se po předchozím růstu dostalo pod tlak a jeho cena mírně klesla. Spotová cena zlata zůstala stabilní, zatímco futures kontrakty zaznamenaly pokles přibližně o 0,6 %. Důvodem je kombinace silnějšího amerického dolaru a rostoucích výnosů dluhopisů, které snižují atraktivitu zlata jako bezpečného přístavu.
Z makroekonomického pohledu je klíčové, že vyšší ceny ropy mohou opět posílit inflační tlaky. To komplikuje situaci centrálním bankám, které již nyní balancují mezi potřebou podporovat ekonomický růst a zároveň držet inflaci pod kontrolou. Vyšší inflace by mohla oddálit očekávané snižování úrokových sazeb, což by mělo dopad na valuace akcií.
Celkově se evropské trhy nacházejí v období zvýšené nejistoty. Investoři sledují nejen vývoj na Blízkém východě, ale také reakci komoditních trhů a měnové politiky. Krátkodobě lze očekávat zvýšenou volatilitu, zatímco dlouhodobý vývoj bude záviset především na stabilizaci geopolitické situace a vývoji inflace.
