Napětí na Blízkém východě opět ovlivňuje finanční trhy. Křehké příměří začíná vykazovat trhliny, což tlačí ceny ropy výše a připomíná investorům, že inflační tlaky jen tak nezmizí. Nejistota kolem strategického průlivu Hormuz a pokračující vojenské aktivity v regionu udržují trhy v defenzivním režimu.
Asijské akciové trhy ve čtvrtek působily opatrně a bez jasného směru. Investoři reagovali na zhoršující se situaci v oblasti Perského zálivu, kde se ukazuje, že příměří mezi zúčastněnými stranami je daleko od stabilního řešení. Klíčovým problémem zůstává průliv Hormuz, kudy proudí přibližně pětina světových dodávek ropy. Írán si nad tímto strategickým bodem udržuje silný vliv a podle dostupných informací požaduje poplatky za bezpečný průjezd tankerů.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že americké síly zůstanou v oblasti, dokud nebude dosaženo a dodržováno plnohodnotné dohody. V opačném případě hrozí obnovení vojenských operací. Současně Izrael zesílil své útoky na Libanon, kde pokračuje konflikt s hnutím Hizballáh, což dále zvyšuje geopolitické riziko.
Podle Nigela Greena ze společnosti deVere Group není současná situace stabilní, i když se trhy chovají relativně klidně. Upozorňuje, že není nutné úplné uzavření průlivu, aby ceny ropy prudce vzrostly – stačí pokračující napětí a hrozba narušení dodávek.
Tato rizika se okamžitě promítla do cen energií. Americká ropa WTI posílila o více než 3 % na přibližně 97 dolarů za barel, zatímco ropa Brent vzrostla o více než 2 % a pohybovala se těsně pod hranicí 97 dolarů. Ve srovnání s obdobím před konfliktem jsou ceny ropy stále zhruba o 40 % vyšší, což představuje výrazný inflační faktor pro globální ekonomiku.
Akciové trhy v regionu reagovaly smíšeně. Japonský index Nikkei po silném růstu v předchozím dni stagnoval, zatímco jihokorejský trh mírně oslabil. Čínské blue chips odepsaly přibližně 0,6 % a širší index MSCI pro Asii a Pacifik mimo Japonsko klesl o 0,7 %. Na amerických futures trzích došlo k mírnému ústupu po předchozím růstu, když futures na indexy S&P 500 i Nasdaq ztratily zhruba 0,2 %.
Evropské trhy naznačují podobnou nejistotu. Futures na index EURO STOXX 50 mírně klesly, německý DAX oslabil výrazněji a britský FTSE naopak zaznamenal mírný růst. Trhy tak reflektují rozdílnou citlivost jednotlivých ekonomik na vývoj cen energií.
Zásadní otázkou pro investory zůstává inflace. Vysoké ceny ropy se postupně promítají do ekonomických dat. Očekává se, že jádrová inflace v USA za únor vzroste meziměsíčně o 0,4 %, a to ještě před plným dopadem dražších energií. Tento vývoj komplikuje situaci centrálním bankám.
Zápis z posledního jednání amerického Fedu ukázal, že roste počet členů, kteří zvažují další zvýšení úrokových sazeb jako nástroj proti inflaci. Přesto část bankéřů stále doufá v budoucí snížení sazeb. Trhy však začínají přehodnocovat očekávání – nyní počítají jen s minimálním uvolněním měnové politiky v letošním roce.
Výnos desetiletých amerických dluhopisů se pohybuje kolem 4,3 %, což je výrazně výše než před začátkem konfliktu. Analytici z JPMorgan očekávají, že Fed pravděpodobně zůstane po většinu roku bez změny sazeb, zatímco v Evropě by mohlo dojít pouze k jednomu snížení sazeb místo původně očekávaných dvou.
Na devizových trzích dolar mírně posílil po předchozím oslabení. Euro se drží stabilně kolem úrovně 1,17 dolaru a japonský jen oslabil zpět k hladině 158 za dolar. Z komodit těží i zlato, které se drží blízko historických maxim a obchoduje se nad úrovní 4 700 dolarů za unci.
Celkově trhy zůstávají v napjatém režimu, kde geopolitika hraje klíčovou roli. Investoři musí počítat s tím, že zvýšená volatilita a inflační tlaky mohou přetrvávat déle, než se původně očekávalo.
