Ceny zlata se během čtvrteční asijské seance vydaly dolů poté, co v předchozích dnech opakovaně posouvaly historická maxima. Investoři začali přehodnocovat potřebu držet bezpečná aktiva v reakci na mírnější tón amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu a také na uklidnění obav kolem nezávislosti americké centrální banky. Tyto dva faktory společně snížily geopolitickou i měnovou nejistotu, která stála za nedávným prudkým růstem cen drahého kovu.
Spotová cena zlata klesla o zhruba 0,4 % a dostala se pod úroveň 4 610 dolarů za unci, zatímco futures na americké zlato oslabily podobným tempem. Ještě v předchozí seanci se přitom zlato obchodovalo na rekordní hodnotě přes 4 640 dolarů za unci. Pro investory šlo o typický příklad krátkodobé korekce po velmi rychlém růstu, který ceny dostal výrazně nad běžné technické úrovně.
Hlavním důvodem předchozího růstu byly obavy z eskalace napětí na Blízkém východě. Trhy v posledních dnech počítaly s možností, že zhoršující se situace v Íránu by mohla vyvolat vojenskou reakci Spojených států, což by zvýšilo riziko širší destabilizace regionu. Právě geopolitické napětí patří dlouhodobě mezi klíčové faktory podporující poptávku po zlatě jako po bezpečném útočišti.
Tento scénář však začal ztrácet na pravděpodobnosti poté, co prezident Trump naznačil umírněnější postoj. Uvedl, že mu bylo sděleno, že íránské úřady přestávají zabíjet demonstranty a že v tuto chvíli neexistují plány na rozsáhlé popravy. Tato vyjádření snížila obavy z okamžité vojenské reakce USA a vedla k poklesu tzv. geopolitické rizikové prémie, která byla v ceně zlata započítána.
Další tlak na cenu zlata přišel z oblasti měnové politiky. Prezident Trump se pokusil uklidnit investory i v otázce Federálního rezervního systému, když prohlásil, že neplánuje odvolat předsedu centrální banky Jeroma Powella. Trhy v poslední době znepokojovaly spekulace o politickém tlaku na Fed, který by mohl ohrozit jeho nezávislost. Jakmile tyto obavy polevily, část investorů snížila své pozice ve zlatě, které je tradičně využíváno jako ochrana proti institucionální nejistotě.
K poklesu cen přispěla také realizace zisků. Zlato v krátkém časovém úseku prudce posílilo a řada investorů využila současné situace k uzamčení zisků. Tento proces je běžný zejména po dosažení nových historických maxim, kdy se část trhu rozhodne snížit expozici a vyčkat na nový impuls.
Navzdory aktuálnímu oslabení však zůstává střednědobý fundamentální obraz pro zlato relativně příznivý. Trh nadále počítá s tím, že americká centrální banka by v průběhu roku mohla přistoupit ke snižování úrokových sazeb. Nižší sazby obvykle zvyšují atraktivitu zlata, protože snižují oportunitní náklady držení aktiva, které samo o sobě nenese žádný výnos. Zároveň přetrvávají geopolitické nejistoty, které mohou kdykoli znovu zvýšit poptávku po bezpečných aktivech.
Důležitou roli hrají také nákupy centrálních bank, které v posledních letech patří mezi významné zdroje poptávky po zlatě. Tyto institucionální nákupy poskytují trhu určitou stabilitu a mohou tlumit hlubší propady cen i v obdobích krátkodobé korekce.
Pokles se ve čtvrtek netýkal pouze zlata. Ostatní drahé kovy zaznamenaly ještě výraznější ztráty. Stříbro oslabilo o více než tři procenta, platina klesla zhruba o dvě a půl procenta. Slabší vývoj byl patrný i na trhu s průmyslovými kovy, kde měď ztrácela jak v Londýně, tak v USA. Tento širší pokles naznačuje, že investoři v současnosti snižují expozici vůči kovům obecně a přesouvají se do jiných tříd aktiv.
Z pohledu investorů tak čtvrteční vývoj nepředstavuje zásadní změnu trendu, ale spíše korekci po extrémně silném růstu. Další směr cen zlata bude záviset především na tom, zda se znovu zvýší geopolitické napětí, nebo zda se pozornost trhů přesune zpět k makroekonomickým datům a měnové politice. V prostředí zvýšené nejistoty zůstává zlato i nadále jedním z klíčových nástrojů pro diverzifikaci portfolia.
