Rok 2026 by mohl investorům nabídnout kombinaci, která se na trzích objevuje jen zřídka – zpomalující inflaci, uvolňující se měnovou politiku a zároveň solidní hospodářský růst. Podle řady stratégů z Wall Street se rýsuje scénář, v němž mohou akciové trhy dále posilovat, aniž by inflace znovu nabrala na síle. Právě tato rovnováha je důvodem, proč se v investičních kruzích stále častěji hovoří o tom, že si trh v roce 2026 může „nechat koláč a zároveň ho sníst“.
Pozornost investorů se aktuálně soustředí na vývoj cenové hladiny. Očekávaná data o spotřebitelské inflaci naznačují, že meziroční tempo růstu cen by se mohlo stabilizovat poblíž 2,7 %, přičemž některé klíčové složky inflace již vykazují známky ochlazení. Výraznou roli zde hrají nižší ceny ropy a postupné zvolňování nákladů na bydlení, které byly v předchozích letech jedním z hlavních inflačních motorů. Podle některých analytiků právě tyto faktory vytvářejí prostor pro pozitivní překvapení směrem dolů.
Jedním z výrazných zastánců tohoto pohledu je Chris Watling ze společnosti Longview Economics, který upozorňuje, že inflace v roce 2026 může klesnout více, než trh nyní očekává. To by podle něj vytvořilo ideální podmínky pro růst rizikových aktiv. Zpomalení inflace totiž umožňuje centrální bance snižovat úrokové sazby, aniž by riskovala ztrátu kontroly nad cenovou stabilitou. Pro akcie je takové prostředí historicky velmi příznivé.
Makroekonomický obraz však zůstává smíšený. Trh práce v USA vykazuje známky ochlazení, což potvrzují slabší údaje o tvorbě nových pracovních míst. To sice může vyvolávat obavy o tempo růstu ekonomiky, zároveň však tento vývoj poskytuje Federálnímu rezervnímu systému argument pro další snižování sazeb. Nižší výnosy státních dluhopisů obvykle znamenají levnější financování pro domácnosti i firmy, což podporuje investice, spotřebu a ochotu podstupovat riziko na kapitálových trzích.
Do hry navíc vstupuje politický faktor. Funkční období předsedy Fedu Jeromea Powella končí v květnu a prezident Donald Trump již dříve naznačil, že by rád viděl ve vedení centrální banky osobu s umírněnějším přístupem k měnové politice. Pokud by nový šéf Fedu skutečně prosazoval rychlejší uvolňování sazeb, mohlo by to posílit růstový impuls pro ekonomiku i akciové trhy.
Dalším významným stimulem jsou daňové pobídky. Trumpův zákon One Big Beautiful Bill, podepsaný v polovině loňského roku, umožňuje firmám uplatnit stoprocentní odpis kapitálových výdajů během jednoho roku. To vytváří silnou motivaci urychlit investice právě do roku 2026. Podle analytiků to může vést k výraznému nárůstu kapitálových výdajů, zejména v průmyslu, infrastruktuře a technologiích, což by se pozitivně promítlo do hospodářského růstu.
Přestože ekonomika vykazuje známky oživení, strukturální problémy zůstávají. Vysoké náklady na bydlení a obecná otázka dostupnosti nadále zatěžují část spotřebitelů, zejména v nižších příjmových skupinách. Tento nerovnoměrný vývoj vytváří takzvané „K-tvarové“ oživení, kdy se jedné části ekonomiky daří výrazně lépe než druhé. Politická citlivost tohoto tématu se již promítá do veřejných debat, zejména v souvislosti s investičními nákupy rezidenčních nemovitostí velkými finančními skupinami.
Z investičního pohledu však zůstává klíčovým faktorem vývoj firemních zisků. Podle analytiků Goldman Sachs by kombinace zdravého ekonomického růstu, zlepšující se produktivity a zavádění umělé inteligence mohla vést k dvoucifernému růstu zisků na akcii v indexu S&P 500 nejen v roce 2026, ale i v následujícím roce. Právě produktivita se stává jedním z hlavních témat, protože podniky dokážou vyrábět více s menším počtem zaměstnanců.
Rostoucí využívání umělé inteligence se již nyní odráží v datech o produktivitě práce, která rostla nejrychlejším tempem za poslední dva roky. To podporuje akciové trhy i mimo technologický sektor. V posledních měsících patřily mezi nejsilnější segmenty materiály, průmysl, energetika a spotřební zboží, zatímco technologické akcie zaznamenaly spíše rotaci kapitálu.
Stratégové proto investorům doporučují sledovat společnosti s vysokým podílem lidského kapitálu, jako jsou finanční instituce, maloobchodní řetězce či poradenské a účetní společnosti. Právě zde může umělá inteligence výrazně zvýšit marže a efektivitu. Zároveň však zaznívají i varovné hlasy, že příliš rychlá náhrada pracovní síly technologií by mohla v delším horizontu představovat riziko pro spotřebu a sociální stabilitu.
Celkově se však konsenzus Wall Street přiklání k názoru, že rok 2026 by mohl přinést vzácnou kombinaci klesající inflace, uvolněnější měnové politiky a solidního růstu zisků. Pro investory to znamená prostředí, které je pro akcie historicky velmi příznivé, byť ne bez rizik.
