Společnost International Business Machines (IBM) patří k nejstarším technologickým firmám na světě a její historie je do značné míry příběhem opakované adaptace.
Aby technologická firma přežila více než sto let, musí se dokázat přizpůsobovat zásadním změnám v celém odvětví – a IBM tuto schopnost v minulosti prokázala opakovaně. Rok 2025 lze z tohoto pohledu označit za další zlomové období, kdy se společnosti podařilo jasně definovat svou roli v éře umělé inteligence a převést ji do konkrétního obchodního modelu.
Na rozdíl od řady konkurentů se IBM nesnaží dominovat titulky o největších jazykových modelech ani masivních investicích do výpočetní infrastruktury. Místo toho se soustředí na oblast, která je jí historicky blízká: praktické nasazení technologií v podnikovém prostředí s jasnou návratností investic. Právě tento přístup začal v roce 2025 přinášet hmatatelné výsledky a posunul IBM do pozice jednoho z nejvýznamnějších hráčů v oblasti podnikové umělé inteligence.
Historie IBM je úzce spjata s velkými technologickými přechody. V 90. letech minulého století dokázala společnost pod vedením tehdejšího generálního ředitele Loua Gerstnera zásadně změnit svou kulturu i obchodní model. Odklon od hardwaru a posílení oblasti služeb umožnily firmě přežít období, kdy se její tradiční produkty dostaly pod silný tlak.
V posledním desetiletí čelila IBM další zásadní výzvě v podobě rozmachu cloudového počítání. Společnost reagovala transformací směrem k hybridnímu cloudu, který kombinuje vlastní infrastrukturu zákazníků s cloudovými řešeními. Tento krok položil důležité základy i pro současnou strategii v oblasti umělé inteligence, protože právě hybridní prostředí je pro většinu velkých podniků klíčové při zavádění nových technologií.
Rok 2025 pak ukázal, že IBM dokázala tyto předchozí transformace propojit s aktuální vlnou AI. Zatímco mnoho technologických firem teprve hledá udržitelný obchodní model, IBM už začala generovat konkrétní zakázky a zvyšovat svůj výhled díky aktivitám v oblasti umělé inteligence.
Zaměření na podniky a měřitelnou návratnost
Jedním z nejvýraznějších rysů strategie IBM je odlišný pohled na investice do AI infrastruktury. Společnost nepatří mezi hráče, kteří by utráceli bezprecedentní částky za výstavbu datových center nebo za trénink největších modelů. Generální ředitel Arvind Krishna veřejně zpochybnil, zda biliony dolarů investované napříč odvětvím do AI infrastruktury přinesou odpovídající návratnost.
Tato zdrženlivost však neznamená, že by IBM umělou inteligenci podceňovala. Naopak – firma se rozhodla soustředit na to, co její podnikoví zákazníci skutečně potřebují: řešení, která zvyšují produktivitu a mají jasně vyčíslitelný přínos. IBM vychází z předpokladu, že umělá inteligence může v podnicích uvolnit biliony dolarů produktivity, pokud je správně nasazena.
Právě zde se ukazuje síla kombinace softwaru a poradenství. IBM neprodává pouze nástroje, ale pomáhá firmám s jejich implementací, integrací do stávajících systémů a změnou procesů. Tento přístup je v ostrém kontrastu k modelu „AI jako služby“, kde zákazník často získá technologii, ale bez jasného návodu, jak ji efektivně využít.
Výsledky této strategie se v roce 2025 začaly výrazně projevovat. IBM získala zakázky v oblasti umělé inteligence v hodnotě 9,5 miliardy dolarů, což je konkrétní důkaz, že poptávka po jejích řešeních roste. Společnost navíc v říjnu navýšila svůj celoroční výhled, a to právě díky síle AI aktivit.
Proč podniky volí externí partnery pro AI
Dalším důležitým faktorem úspěchu IBM je realita, které čelí mnoho podniků při interním vývoji AI řešení. Studie MIT ukazuje, že přibližně 95 % pilotních projektů v oblasti umělé inteligence nepřináší významné výnosy, pokud jsou vyvíjeny interně bez podpory zkušeného partnera. Důvodem bývá nedostatek know-how, složitá integrace do existujících systémů nebo neschopnost převést experiment do plnohodnotného provozu.
Úspěšnost projektů se výrazně zvyšuje ve chvíli, kdy podniky spolupracují s externími dodavateli AI. Právě zde má IBM silnou pozici. Díky dlouholetým vztahům s velkými organizacemi, znalosti jejich IT prostředí a zkušenostem s transformací procesů dokáže nabídnout ucelenou hodnotovou nabídku, kterou čistě technologičtí dodavatelé často postrádají.
Vzhledem k tomu, že téměř všechny velké podniky a instituce dnes s umělou inteligencí alespoň experimentují, je tržní potenciál enormní. IBM se přitom nesnaží oslovit každého spotřebitele, ale zaměřuje se na segment, kde jsou rozpočty vysoké a rozhodování dlouhodobé. To vytváří stabilnější základ pro růst než volatilní spotřebitelské aplikace.
Investiční pohled a dlouhodobý potenciál
Akcie IBM v roce 2025 výrazně posílily, přesto však společnost stále působí jako relativně rozumně oceněná technologická investice. Firma očekává, že za celý rok vygeneruje přibližně 14 miliard dolarů volného cash flow, a její akcie se obchodují za něco málo přes 20násobek tohoto ukazatele. Nejde o vyloženě levné ocenění, ale ani o extrém, který by neodpovídal aktuálnímu růstovému profilu.
Důležité je, že růstový příběh IBM už není postaven na vágních slibech, ale na konkrétních kontraktech a rostoucí poptávce po AI řešeních. Společnost se zároveň vyhýbá nejrizikovějším aspektům současné AI horečky, tedy masivním kapitálovým výdajům s nejistou návratností.
Z investičního hlediska tak IBM představuje kombinaci stability a strukturálního růstu. Nejde o firmu, která by sázela na jeden revoluční produkt, ale o společnost, jež systematicky využívá své silné stránky – vztahy s podniky, poradenské kapacity a hybridní cloud – k tomu, aby se stala klíčovým partnerem v oblasti umělé inteligence.
Rok 2025 ukázal, že tato strategie začíná fungovat. Pokud IBM dokáže v následujících letech udržet tempo uzavírání AI zakázek a dále prohlubovat svou roli v podnikovém prostředí, může se její současná pozice ukázat jako jeden z nejdůležitějších momentů v moderní historii společnosti.
