Akcie společnosti Intel zaznamenaly výrazný růst poté, co prezident Spojených států Donald Trump veřejně ocenil technologický pokrok tohoto tradičního, ale dlouhodobě problematického výrobce čipů. Titul si připsal největší jednodenní zisk od loňského září a investoři zareagovali nejen na politickou podporu, ale také na signály, že se Intel začíná přibližovat ke klíčovým technologickým milníkům, které mají rozhodnout o jeho budoucím postavení v polovodičovém průmyslu.
Impulzem k růstu byl čtvrteční summit v Bílém domě, kde se Donald Trump setkal s generálním ředitelem Intelu Lip-Bu Tanem. Jednání se zaměřilo především na novou generaci procesorů a na roli, kterou má Intel sehrát při návratu špičkové výroby čipů zpět na území Spojených států. Setkání navázalo na loňské rozhodnutí americké vlády vstoupit kapitálově do společnosti Intel, což je krok bezprecedentní nejen z pohledu technologického sektoru, ale i z hlediska průmyslové politiky USA.
Trump následně na své sociální síti Truth Social nešetřil superlativy a zdůraznil, že dohoda s Intelem je přínosná jak pro společnost, tak pro Spojené státy. Akcie výrobce čipů od oznámení vládního plánu odkoupit až desetiprocentní podíl vzrostly přibližně o 90 %. V současnosti americká vláda drží zhruba 5,5% podíl a další nákupy by měly následovat. Podle Trumpa má být cílem nejen technologická soběstačnost, ale také dlouhodobý finanční přínos pro daňové poplatníky.
Bezprostřední reakce trhu byla výrazná. Akcie Intelu v pátek na newyorské burze vyskočily o 11 % na 45,55 dolaru, což představuje největší jednodenní nárůst od 18. září. Po silném roce 2025, kdy titul zpevnil o 84 %, jsou akcie letos zatím výše zhruba o 23 %. Investoři tak stále více sázejí na obrat společnosti, která ještě nedávno bojovala se ztrátou technologického náskoku a klesajícím podílem na trhu.
Lip-Bu Tan, který se ujal vedení Intelu letos v březnu, postupuje podle analytiků razantně. Kromě podpory ze strany americké vlády dokázal přitáhnout také kapitál od strategických investorů, mezi nimiž figurují například Nvidia a SoftBank Group. Tyto investice v řádu miliard dolarů zvyšují důvěru trhu, že Intel má k dispozici nejen politickou podporu, ale i finanční zdroje potřebné k modernizaci výroby.
Přesto zůstává před společností řada výzev. Intel musí investorům jasně prokázat, že nové produkty mu umožní získat zpět ztracený tržní podíl v segmentech osobních počítačů, serverů i datových center. Tan tento týden na odborné konferenci uvedl, že Intel zahájil dodávky prvních čipů vyráběných technologií 18A s rozměrem pod dva nanometry podle plánu na konci roku 2025. Právě tento výrobní proces je považován za klíčový bod obratu, který má Intelu pomoci znovu konkurovat nejlepším světovým hráčům.
Současně však společnost nadále spoléhá na externí výrobní kapacity, zejména u tchajwanského giganta Taiwan Semiconductor Manufacturing Co.. To ukazuje, že cesta k plné výrobní soběstačnosti bude ještě dlouhá a nákladná. Trh proto pečlivě sleduje nejen technologické sliby, ale také schopnost Intelu dodržovat harmonogramy a zvyšovat objemy výroby.
Intel Corp. (INTC)
Otázky vyvolávají i Trumpova tvrzení o ziscích americké vlády. Prezident hovoří o desítkách miliard dolarů vydělaných pro americký lid, avšak reálná čísla jsou zatím skromnější. V době nákupu měla vládní účast hodnotu přibližně 5,7 miliardy dolarů. Pokud by stát v současnosti vlastnil všechny potenciálně dostupné akcie v rámci složité struktury dohody, hodnota podílu by se pohybovala kolem 27,7 miliardy dolarů. Aktuální veřejné vlastnictví však činí něco málo přes 11 miliard dolarů, přičemž konečný výsledek zůstává silně závislý na budoucím vývoji ceny akcií.
Intel se tak ocitá v bodě, kdy se optimismu na trhu mísí s opatrností. Politická podpora, kapitálové vstupy a technologický pokrok vytvářejí silný příběh, ale skutečný úspěch bude záviset na tom, zda se tyto faktory promění v dlouhodobě udržitelný růst tržeb a ziskovosti.
