Ceny zlata a stříbra se dostaly na historická maxima v prostředí, které investory nutí znovu přehodnocovat význam bezpečných aktiv. Kombinace politického tlaku na americkou centrální banku, rostoucí geopolitické nejistoty a pokračující poptávky po drahých kovech vytvořila podmínky pro prudký růst cen, který nemá v posledních desetiletích obdoby. Zlato se krátce obchodovalo až kolem úrovně 4 600 dolarů za unci, zatímco stříbro se přiblížilo hranici 85 dolarů, což jasně ukazuje, že investoři hledají ochranu před systémovými i politickými riziky.
Jedním z hlavních spouštěčů tohoto pohybu byly informace o tom, že americké ministerstvo spravedlnosti zvažuje trestní kroky vůči Fedu. Předseda Fedu Jerome Powell v této souvislosti upozornil, že potenciální obvinění je třeba vnímat v širším kontextu dlouhodobého politického tlaku ze strany administrativy na měnovou politiku. Obavy o nezávislost Fedu se okamžitě promítly do oslabení dolaru a zvýšily atraktivitu zlata jako uchovatele hodnoty.
Napětí kolem centrální banky není izolovaným jevem. Opakované verbální útoky na Fed ze strany prezidenta Donald Trump v uplynulém roce již dříve narušily důvěru investorů v institucionální stabilitu Spojených států. Právě tato institucionální riziková prémie je podle mnoha analytiků jedním z klíčových důvodů, proč se drahé kovy dostaly do centra pozornosti globálních investorů.
Dalším významným faktorem je geopolitická situace na Blízkém východě. Smrtící protesty v Íránu zvýšily nejistotu ohledně budoucnosti tamního režimu a znovu otevřely otázku širší regionální stability. Zlato a stříbro tradičně fungují jako bezpečný přístav v obdobích politických otřesů, a proto není překvapením, že právě v reakci na vývoj v Íránu poptávka po drahých kovech dále zesílila. Trump navíc v nedávných vyjádřeních naznačil, že zvažuje různé scénáře dalšího postupu vůči Íránu, přičemž zároveň zpochybnil hodnotu aliance NATO a opětovně otevřel téma Grónska, což přispívá k celkovému geopolitickému napětí.
Makroekonomické prostředí hraje ve prospěch drahých kovů rovněž zásadní roli. Klesající úrokové sazby v USA snižují reálné výnosy a zvyšují atraktivitu nevýnosových aktiv, jako je zlato. Data z amerického trhu práce z minulého týdne ponechala očekávání dalších snížení sazeb beze změny, přičemž trhy nyní započítávají minimálně dvě snížení v letošním roce. To navazuje na sérii kroků Fedu z druhé poloviny loňského roku, kdy centrální banka snížila sazby třikrát po sobě.
Podle Priyanky Sachdevy ze společnosti Phillip Nova slabší údaje o trhu práce posilují očekávání, že Fed bude nucen postupovat rychleji a razantněji, než se původně předpokládalo. Tento vývoj podle ní dále oslabuje reálné výnosy a zvyšuje oportunitní náklady držení hotovosti, což podporuje přesun kapitálu do zlata a dalších drahých kovů.
Stříbro navíc těží ze specifických faktorů na straně nabídky a poptávky. Cena bílého kovu vyskočila téměř o 6 % a navázala tak na mimořádně silný výkon z loňského roku, kdy stříbro zaznamenalo růst blížící se 150 %. K tomu přispěl historický short squeeze a přetrvávající napětí na spotovém trhu v Londýně, kde obavy z cel omezují tok kovu z amerických skladů. Analytici společnosti BMI očekávají, že deficit na trhu se stříbrem přetrvá i v roce 2026, a to zejména kvůli silné investiční poptávce a rostoucí průmyslové spotřebě.
Další nejistotu do trhů vnáší i právní a obchodní agenda USA. Americký Nejvyšší soud má rozhodovat o klíčových otázkách spojených s Trumpovými cly, přičemž případné zrušení těchto opatření by znamenalo zásadní zásah do jeho ekonomické politiky. Obchodníci zároveň sledují vyšetřování podle paragrafu 232, které by mohlo vést k uvalení cel na stříbro, platinu a palladium.
Celkově tak drahé kovy profitují ze souběhu faktorů, které se na trzích objevují jen zřídka v takové intenzitě. Slábnoucí důvěra v instituce, geopolitické napětí, uvolněná měnová politika a strukturální nerovnováha na trzích s kovy vytvářejí prostředí, v němž se zlato a stříbro znovu etablovaly jako klíčové pilíře investičních portfolií.
