Akcie společnosti Intel (INTC) v posledních měsících zažily mimořádný růst, který na první pohled působí jako silný návrat tradiční technologické firmy na výsluní.
Za posledních dvanáct měsíců vzrostla jejich hodnota o více než 148 %, čímž Intel výrazně překonal nejen většinu trhu, ale dokonce i nejlepší výkony ze skupiny takzvaných „Magnificent Seven“. Tento vývoj je o to překvapivější, že Intel byl ještě nedávno symbolem ztraceného tempa a technologického zaostávání.
Přestože burzovní výkon akcií může svádět k dojmu, že se situace firmy zásadně zlepšila, při podrobnějším pohledu zůstává řada otevřených otázek. Růst ceny akcií sám o sobě totiž ještě neznamená, že se změnily fundamenty podnikání natolik, aby ospravedlnily současné ocenění. Právě v tomto bodě se mezi investory začíná rozevírat výrazná propast mezi optimismem trhu a střízlivým hodnocením reality.
Co stojí za prudkým růstem akcií Intelu
Hlavním impulzem nedávného růstu akcií byl průlom ve výrobní technologii „18A“. Zjednodušeně řečeno jde o zásadní změnu v architektuře čipů, která umožňuje jejich efektivnější uspořádání. Díky tomu mohou být čipy méně přeplněné, lépe škálovatelné a energeticky úspornější. Přestože tento popis zní relativně přímočaře, v kontextu polovodičového průmyslu se jedná o významný technologický posun.
Pro Intel má tento pokrok ještě hlubší význam. Společnost byla v posledních letech opakovaně kritizována za ztrátu technologického náskoku a problémy s inovacemi. Úspěch technologie 18A proto trh vnímal jako signál, že Intel je opět schopen posouvat hranice výroby čipů. Tento optimismus byl navíc umocněn strategickým rozhodnutím firmy vsadit na model „foundry-first“, tedy soustředit se na výrobu čipů nejen pro vlastní potřeby, ale i pro externí zákazníky.
Tato strategie je ambiciózní a kapitálově velmi náročná. Intel do ní vkládá značné prostředky s cílem stát se významným hráčem v oblasti smluvní výroby čipů. Pro investory to představuje potenciální příběh obratu, který se na trzích často odměňuje prudkým růstem akcií ještě dříve, než se dostaví reálné výsledky.
Strukturální slabiny v porovnání s TSMC
Navzdory technologickému pokroku zůstává zásadní problém v oblasti konkurenceschopnosti. Intel se dlouhodobě snaží měřit se s lídrem oboru, kterým je Taiwan Semiconductor Manufacturing Company. Právě TSMC je pro většinu technologických firem synonymem spolehlivosti, škálovatelnosti a konzistentních výsledků.
Intel má za sebou období, kdy se potýkal s problémy s výtěžností výroby, tedy s podílem funkčních čipů na celkovém objemu produkce. Tyto potíže zanechaly stopu na důvěře zákazníků. V prostředí, kde jsou dodávky čipů klíčové pro celé produktové řetězce, je předvídatelnost často stejně důležitá jako technologická špička. Mnoho společností proto dává přednost jistotě, kterou nabízí TSMC, i za cenu vyšších nákladů.
Z tohoto pohledu je Intel pro potenciální zákazníky stále obtížně „prodejný“. I když technologie 18A představuje povzbudivý krok vpřed, nestačí sama o sobě k tomu, aby se firma vyrovnala konkurenci, která má náskok nejen technologický, ale i provozní a reputační.
Ocenění, které předpokládá téměř dokonalý scénář
Druhým a možná ještě zásadnějším důvodem, proč se akciím Intelu vyhýbám, je jejich současné ocenění. K 22. lednu se akcie obchodují za 88,7násobek očekávaných zisků pro příští rok. Taková úroveň je podle většiny investičních měřítek extrémně vysoká, zejména u společnosti, která teprve usiluje o stabilizaci svého podnikání.
Pro srovnání: Nvidia se obchoduje přibližně za 39násobek zisků, Microsoft za zhruba 27násobek a Meta kolem 21násobku. Tyto firmy již generují silné a stabilní zisky, přičemž jejich pozice v klíčových segmentech trhu je dlouhodobě upevněná. Prémiové ocenění je u nich podloženo realitou.
U Intelu je však do ceny akcií započítán velmi ambiciózní růst, jehož dosažení není ani zdaleka jisté. Aby bylo možné současné ocenění obhájit, musela by firma po několik let podávat téměř bezchybné výkony. To znamená nejen technologický úspěch, ale i zvládnutí výroby, získání zákazníků a udržení nákladů pod kontrolou. Jakákoli odchylka od tohoto ideálního scénáře by mohla vést k výrazné korekci ceny akcií.
Z investičního pohledu tak Intel dnes představuje spíše sázku na dokonalé provedení, než atraktivní poměr rizika a výnosu. Přestože technologický pokrok nelze popřít a růst akcií je impozantní, fundamentální otázky kolem konkurenceschopnosti a ocenění zůstávají nezodpovězené. Právě proto se této akcii i nadále vyhýbám, navzdory jejímu nedávnému burzovnímu úspěchu.
