Trhy s drahými kovy vstoupily do nového týdne výraznou korekcí poté, co v předchozích dnech dosáhly historických maxim. Největší pozornost investorů přitáhl prudký pokles stříbra, které reagovalo na masivní realizaci zisků, zatímco zlato se stáhlo pod hranici 4 500 dolarů za unci. Pohyb cen přichází po mimořádně silném období, během něhož drahé kovy profitovaly z kombinace geopolitických rizik, očekávání uvolnění měnové politiky a zvýšené poptávky po bezpečných aktivech.
Spotová cena zlata v pondělí oslabila přibližně o 1,8 % na úroveň okolo 4 451 dolarů za unci poté, co v pátek dosáhla rekordního maxima nad 4 549 dolary. Podobný vývoj zaznamenaly i americké futures kontrakty na zlato s dodáním v únoru, které se posunuly níže k hranici 4 470 dolarů. Tento pokles je investory vnímán spíše jako technická korekce po extrémně silném růstu než jako změna dlouhodobého trendu.

Jedním z hlavních důvodů ochlazení cen byla realizace zisků, ke které investoři často přistupují po dosažení nových historických maxim. K tlaku na cenu přispělo také mírné posílení amerického dolaru, který tradičně působí proti růstu drahých kovů. Přesto zůstává fundamentální prostředí pro zlato relativně příznivé, zejména díky očekávání dalšího snižování úrokových sazeb ze strany Federální rezervní systém.
Právě měnová politika hraje v příběhu zlata klíčovou roli. Trhy stále více zohledňují scénář rychlejšího uvolňování sazeb v roce 2026, protože inflační tlaky vykazují známky zpomalení. Nižší úrokové sazby obvykle snižují alternativní náklady držby zlata, které nenese žádný úrok, a tím zvyšují jeho atraktivitu. V kombinaci s tím letos dolar ztrácel na síle, což zlatu poskytovalo další podporu.
Zlato má za sebou mimořádně silný rok, když jeho cena vzrostla o více než 70 %. Analytici tento vývoj připisují několika faktorům zároveň. Významnou roli sehrály agresivní nákupy centrálních bank, které se snaží diverzifikovat své devizové rezervy. Důležité byly také silné přílivy kapitálu do burzovně obchodovaných fondů krytých zlatem a přetrvávající geopolitická nestabilita, jež zvyšuje poptávku po aktivech vnímaných jako bezpečný přístav.
Krátkodobě se investoři zaměřují i na geopolitický vývoj. Pondělní pokles cen přišel poté, co jednání vedená Spojenými státy ohledně ukončení války na Ukrajině nepřinesla jasný průlom. Jakákoli trvalejší dohoda, která by vedla ke snížení globálního napětí, je trhem vnímána jako potenciální brzda dalšího růstu zlata. Zatím však nejistota přetrvává a geopolitický faktor zůstává relevantní součástí investičního příběhu drahých kovů.
Ještě výraznější pohyby byly k vidění na trhu se stříbrem. Stříbrné futures se po dosažení nových rekordních maxim propadly o více než 3 % a spotové ceny zaznamenaly dokonce pokles přesahující 5 %. Denní maximum se přitom pohybovalo těsně pod hranicí 84 dolarů za unci, což podtrhuje, jak extrémně volatilní toto aktivum v posledních dnech bylo. Prudká korekce opět poukázala na to, že stříbro je ve srovnání se zlatem citlivější na změny sentimentu a rychlejší realizaci zisků.

Stříbro však nadále těží ze silné průmyslové poptávky, zejména v souvislosti s energetickou transformací a výrobou technologií. Zároveň si udržuje status bezpečného aktiva, což mu v minulých měsících pomohlo k výraznému růstu. Podobný příběh se odehrál i u platiny, která byla v poslední době podporována omezenou nabídkou a lepšími vyhlídkami poptávky v automobilovém a průmyslovém sektoru. I zde ale po dosažení rekordních úrovní přišla prudká korekce.
Poklesy se nevyhnuly ani dalším komoditám. Měděné futures oslabily téměř o 4 % a připomněly, že část investorů v současné fázi snižuje riziko napříč celým komoditním komplexem. Celkový obrázek tak ukazuje na trh, který si po výjimečném růstu vybírá dech, aniž by zatím docházelo k zásadnímu zpochybnění dlouhodobých fundamentů.
Pro investory to znamená, že krátkodobá volatilita může pokračovat, zejména pokud se budou měnit očekávání ohledně sazeb nebo geopolitického vývoje. Zároveň však zůstává zřejmé, že drahé kovy si i po korekci drží silnou pozici v portfoliích jako zajištění proti makroekonomickému a měnovému riziku.