Asijské akciové trhy zakončily týden převážně v pozitivním duchu, když hlavním tahounem růstu byly technologické tituly. Investoři reagovali na zlepšený sentiment kolem umělé inteligence i na stabilizaci globálních trhů po nedávných geopolitických výkyvech. Přestože část regionu si připisovala zisky, celkový týdenní výkon zůstal spíše nevýrazný, což odráží přetrvávající nejistotu ohledně hospodářského vývoje i měnové politiky hlavních centrálních bank.
Pozitivní náladu v Asii podpořil vývoj na Wall Street, kde americké akcie druhý den po sobě posílily. Investoři ocenili zmírnění rétoriky prezidenta Donalda Trumpa v otázce Grónska, která na začátku týdne vyvolala prudké výprodeje. Přesto zůstala část trhu opatrná, protože Trumpovy výroky o americké „armádě“ směřující do Íránu znovu připomněly, jak rychle se může geopolitické riziko promítnout do cen aktiv. Tento faktor byl patrný zejména na trhu drahých kovů, kde cena zlata během asijské seance vystoupala na nové historické maximum.
Technologické akcie hrály klíčovou roli napříč regionem. Silné komentáře společnosti Nvidia ohledně poptávky po řešeních v oblasti umělé inteligence zlepšily náladu investorů a podpořily technologické sektory v několika zemích. Umělá inteligence tak zůstává jedním z hlavních strukturálních témat, které přitahuje kapitál i v období zvýšené volatility.
Japonské akcie se pohybovaly jen mírně výše poté, co Bank of Japan podle očekávání ponechala klíčovou úrokovou sazbu beze změny na úrovni 0,75 %. Index Nikkei 225 zaznamenal mírný růst, zatímco širší index TOPIX si vedl o něco lépe. Rozhodnutí centrální banky investory nepřekvapilo, pozornost se však okamžitě přesunula k aktualizovaným prognózám inflace a hospodářského růstu.
Bank of Japan ve svém prohlášení zvýšila výhled inflace i ekonomického růstu pro fiskální roky 2025 a 2026, přičemž jako jeden z klíčových faktorů zmínila vyšší vládní výdaje. Tento krok naznačuje opatrný optimismus ohledně dalšího vývoje japonské ekonomiky, zároveň však centrální banka zopakovala, že se zvyšováním sazeb bude vyčkávat, dokud se růst mezd a ekonomická aktivita neukážou jako dostatečně stabilní.
Trhy nyní soustředí pozornost na vystoupení guvernéra Kazua Uedy, které by mohlo napovědět více o dalším směřování měnové politiky. Většina analytiků se shoduje, že Bank of Japan ponechá sazby beze změny minimálně do jara, kdy budou k dispozici výsledky tradičních mzdových vyjednávání. Ty by měly poskytnout jasnější obrázek o tom, zda se mzdový růst skutečně překlápí do širší ekonomiky.
Určitou nejistotu do výhledu vnesla i nejnovější data o inflaci. Prosincová celková inflace v Japonsku klesla na téměř čtyřleté minimum, zatímco jádrová inflace zůstala relativně stabilní. Tento vývoj vyvolal pochybnosti o tom, zda bude mít centrální banka dostatečný prostor k brzkému zpřísnění měnové politiky.
V regionálním srovnání si tento týden nejlépe vedla Jižní Korea. Index KOSPI těžil z výrazné síly technologických a automobilových titulů a patřil k nejvýkonnějším indexům v Asii. Naopak Indie zaostávala, když index Nifty 50 zaznamenal pokles a celý týden zakončil se ztrátou. Investory zde znepokojuje nejasný stav obchodních vztahů se Spojenými státy i slabší výsledky některých velkých domácích společností.
Čínské akcie se obchodovaly v úzkém rozpětí, což odráží smíšené signály z tamní ekonomiky. Hongkongský index Hang Seng mírně posílil, zatímco trhy v pevninské Číně zůstaly bez jasného směru. Austrálie a Singapur naopak zaznamenaly solidnější růst, podpořený stabilním výhledem regionální poptávky.
Na komoditních trzích zůstalo zlato poblíž hranice 5 000 dolarů za unci, což potvrzuje, že část investorů i nadále hledá bezpečné přístavy. Ropa mírně zdražila, přičemž ceny reagovaly na kombinaci geopolitických rizik a očekávání budoucí poptávky. Měnové trhy zůstaly relativně klidné, když euro vůči dolaru mírně oslabilo.
Celkově lze říci, že asijské trhy se snaží najít rovnováhu mezi podporou ze strany technologického sektoru a přetrvávajícími makroekonomickými i geopolitickými riziky. Pro investory tak zůstává klíčové sledovat další kroky centrálních bank, vývoj kolem umělé inteligence a signály z globální politiky.
