Zlato reaguje růstem na geopolitické uklidnění i oslabení dolaru. Investoři sledují inflaci a další kroky centrálních bank.
Cena zlata ve středu výrazně posílila a přiblížila se k nejvyšším úrovním za poslední tři týdny. Hlavním impulzem bylo oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dvoutýdenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zmírnilo geopolitické napětí, ale zároveň vyvolalo pohyb na měnových i komoditních trzích.
Spotová cena zlata vzrostla přibližně o 1,6 procenta na úroveň kolem 4 779 dolarů za unci, přičemž během dne se dostala na nejvyšší hodnoty od poloviny března. Futures kontrakty na zlato s červnovým dodáním zaznamenaly ještě výraznější růst, když posílily o zhruba 2,6 procenta a překročily hranici 4 800 dolarů za unci.
Za tímto vývojem stojí kombinace několika faktorů. Klíčovým z nich je oslabení amerického dolaru, které činí zlato levnějším pro investory používající jiné měny. Index amerického dolaru, sledující jeho vývoj vůči koši hlavních měn, po oznámení příměří oslabil, což podpořilo poptávku po drahých kovech.
Dalším významným faktorem byl prudký pokles cen ropy. Energetické komodity reagovaly na zprávy o příměří propadem o více než 15 procent, což signalizuje očekávání stabilizace dodávek přes Hormuzský průliv. Tento vývoj snižuje inflační tlaky, ale zároveň vytváří prostředí, ve kterém investoři hledají alternativní uchovatele hodnoty.
Zlato tradičně funguje jako bezpečný přístav v dobách nejistoty, nicméně jeho vztah k geopolitickým událostem není vždy přímočarý. V předchozích týdnech bylo pod tlakem kvůli prudkému růstu cen ropy, který zvyšoval očekávání vyšší inflace a vedl k úvahám, že americká centrální banka ponechá úrokové sazby na vyšších úrovních po delší dobu. Vyšší sazby přitom obvykle snižují atraktivitu zlata, protože nenese žádný úrokový výnos.
Současný růst ceny zlata tak odráží spíše kombinaci oslabení dolaru a technického oživení po předchozím poklesu. Investoři zároveň vyhodnocují, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem skutečně povede k dlouhodobějšímu uklidnění situace, nebo zda jde pouze o krátkodobou pauzu v konfliktu.
Podmínkou dohody je mimo jiné zajištění bezpečného průjezdu Hormuzským průlivem, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Írán naznačil ochotu umožnit lodní dopravu, avšak pouze za podmínky koordinace s jeho ozbrojenými silami a zastavení nepřátelských akcí. Spojené státy zároveň deklarovaly, že pomohou řešit nahromaděnou lodní dopravu v této strategické oblasti.
Trhy nyní obracejí pozornost také k makroekonomickým datům. Klíčovou událostí bude zveřejnění indexu spotřebitelských cen ve Spojených státech, který by měl nabídnout první jasnější pohled na dopady nedávného růstu cen energií na inflaci. Očekává se, že inflace v meziměsíčním vyjádření zrychlí, především kvůli vyšším nákladům na paliva.
Vývoj inflace bude mít zásadní vliv na další kroky americké centrální banky. Pokud se potvrdí vyšší inflační tlaky, může Fed zůstat déle u vyšších úrokových sazeb, což by mohlo opět vyvíjet tlak na cenu zlata. Naopak slabší inflační data by mohla podpořit další růst tohoto drahého kovu.
Z investičního pohledu tak zlato zůstává citlivé na kombinaci měnové politiky, geopolitických událostí a vývoje dolaru. Aktuální růst ukazuje, že i v prostředí částečného uklidnění konfliktu si tento kov zachovává svou roli důležitého prvku diverzifikace portfolia.
