Na začátku prosince jsem stanovil relativně konzervativní cenový cíl 130 000 USD pro bitcoin (BTC) v roce 2026. O několik týdnů později jsem však tento odhad přehodnotil a posunul ho na 150 000 USD nebo více do konce roku. Nejde o impulzivní změnu nálady ani o reakci na krátkodobý cenový pohyb. Důvodem je hlubší revize jednoho strukturálního faktoru, který byl v původní valuaci podceněn a který má potenciál výrazně urychlit proces tvorby hodnoty bitcoinu právě v roce 2026.
Tento faktor souvisí s jedním z mála skutečně existenčních rizik, jimž bitcoin čelí. Pokud se toto riziko začne systematicky řešit a trh získá důvěru, že je zvládnutelné, může to vést k odstranění dlouhodobé „bezpečnostní slevy“ v ceně bitcoinu. Právě tento mechanismus stojí za zvýšením mé cílové ceny.
Kvantové výpočty jako jedno z mála existenčních rizik
Bitcoin je unikátní tím, že funguje bez centrální autority, emitenta nebo kontrolního subjektu s rozhodující mocí. Přesto není statický. Je neustále vyvíjen komunitou vývojářů, kteří spolupracují decentralizovaně, diskutují návrhy změn a zároveň se vyhýbají neuváženým zásahům, jež by mohly ohrozit důvěru v celý systém. Právě tato opatrnost je jedním z důvodů, proč si bitcoin dokázal udržet svou hodnotu a reputaci i po patnácti letech existence.
Z technického hlediska se bezpečnost bitcoinu opírá o kryptografii a digitální podpisy. Ty zajišťují, že pouze držitel soukromého klíče může utrácet mince z konkrétní peněženky. Tento systém je založen na extrémně složitých matematických problémech, jejichž prolomení je pro dnešní klasické počítače prakticky nemožné.
Zde však přichází důležitá výhrada. Současná kryptografie bitcoinu je navržena tak, aby byla neprolomitelná pro klasické výpočetní systémy. Dostatečně výkonný kvantový počítač by však teoreticky mohl tyto matematické problémy řešit řádově rychleji a tím otevřít cestu ke krádeži mincí. Pokud by se takový útok stal realitou dříve, než by byla zavedena ochranná opatření, důvěra v celý systém by se mohla zhroutit velmi rychle.
Je důležité zdůraznit, že dnes neexistuje důkaz, že by kvantový počítač schopný takového útoku skutečně existoval. I při pesimistických odhadech je takový technologický průlom vzdálen minimálně několik let. Přesto jde o jedno z mála rizik, která by mohla bitcoin ohrozit systémově, a právě proto jej trh dlouhodobě zohledňuje v ocenění.
Proč odstranění tohoto rizika zvyšuje férovou hodnotu bitcoinu
Z investičního pohledu představuje kvantové riziko faktor, který vytváří diskont v ceně bitcoinu. Ne proto, že by byl bezprostředně hrozící, ale proto, že jde o scénář s extrémním dopadem. Jakmile existuje byť jen malá pravděpodobnost zásadního selhání, racionální trh ji promítá do valuace.
Pokud by však toto riziko začalo být vnímáno jako řešitelné, situace by se zásadně změnila. Odstranění nebo alespoň výrazné snížení kvantového rizika by znamenalo, že jeden z hlavních argumentů pro opatrnost přestává platit. To by umožnilo přecenění aktiva směrem nahoru, aniž by se změnily ostatní fundamentální pilíře investiční teze.
Právě zde vstupuje do hry rok 2026. Diskuse o kvantové odolnosti bitcoinu se v posledních měsících zintenzivnila na technických fórech i v odborné komunitě. Nejde už o okrajové akademické úvahy, ale o vážně vedenou debatu o tom, jak by mohl přechod na kvantově odolnou kryptografii vypadat.
Klíčové je, že kryptografické algoritmy odolné vůči kvantovým útokům již existují. Navíc americká vláda vydala konkrétní pokyny a standardy pro postkvantovou kryptografii, což poskytuje technologický rámec, z něhož může bitcoinová komunita čerpat. Největší výzvou tak není samotná matematika, ale otázky správy, kompatibility a postupné implementace v decentralizovaném prostředí.
Konsensus jako katalyzátor růstu v roce 2026
Neočekávám, že by v roce 2026 došlo k okamžité a plošné implementaci kvantově odolných změn. Takový krok by byl v rozporu s dosavadní filozofií vývoje bitcoinu. To však ani není nutné. Pro trh je mnohem důležitější vznik důvěryhodného konsensu o tom, jakým směrem se bude řešení ubírat.
Jakmile se začne rýsovat shoda na základních principech přechodu, například na typu kryptografie, způsobu migrace adres nebo ochraně starších peněženek, trh to pravděpodobně začne oceňovat. Už samotný fakt, že nejhorší scénář přestává působit neřešitelně, může vést k přehodnocení rizikové prémie.
V takovém případě by bitcoin přestal být vnímán jako aktivum, nad nímž visí nejasná technologická hrozba, a stal by se spíše systémem, který se na budoucí technologické výzvy aktivně připravuje. To by mohlo uvolnit prostor pro rychlejší růst ceny, zejména pokud se tento vývoj potká s příznivými makroekonomickými podmínkami.
Z tohoto důvodu považuji svůj původní cíl 130 000 USD za podhodnocený. Pokud se v roce 2026 objeví věrohodné signály pokroku – byť jen v podobě jasného plánu a částečných kroků – je cenová hladina 150 000 USD realistickým scénářem. Nejde o přesnou předpověď, ale o odraz změny v rovnováze rizik a příležitostí.
Samozřejmě zůstává řada proměnných, které mohou vývoj ovlivnit oběma směry. Makroekonomické šoky, měnová politika nebo geopolitické události mohou hrát významnou roli. Přesto platí, že odstranění jednoho z největších strukturálních rizik by samo o sobě znamenalo zásadní posun v investičním příběhu bitcoinu.
