Je to mimořádná nákupní příležitost?
Akcie společnosti Nike (NKE) se po velmi slabém začátku roku znovu dostaly do centra pozornosti. V době psaní se pohybují poblíž 44 dolarů za akcii, tedy na úrovních, které titul neviděl více než deset let. Prudký pokles v posledních letech se navíc ještě prohloubil po zklamání z poslední kvartální aktualizace hospodaření. Právě razance tohoto propadu spustila silnou vlnu debat na sociálních sítích a z akcií Nike udělala jedno z nejsledovanějších témat mezi investory, kteří hledají levné a kvalitní značky.
Na první pohled může situace působit lákavě. Silná globální značka se obchoduje hluboko pod historickými maximy, což u části trhu automaticky vyvolává úvahy o výjimečné nákupní příležitosti. Takové situace se občas skutečně objevují, zejména když trh v krátkém období reaguje přehnaně negativně. Jenže u Nike nestačí sledovat samotný pokles ceny akcie. Klíčové je podívat se hlouběji na to, co se děje uvnitř byznysu, a především na to, jak se změnila jeho ziskovost.
Právě provozní marže EBIT je v tomto případě hlavním faktorem, který bude rozhodovat o tom, zda se akcie z těchto úrovní dokážou v delším horizontu odrazit. Firma totiž dnes nevypadá jako podnik, který by měl problém pouze s náladou investorů. Hlavní slabinou je to, že generuje podstatně nižší ziskovost než v minulosti. A dokud se tato oblast nezačne zlepšovat, bude obtížné mluvit o skutečně přesvědčivém obratu.
Proč trh Nike trestá: jádrem problému je marže
Ve třetím fiskálním čtvrtletí roku 2026, které skončilo 28. února 2026, vykázala Nike tržby ve výši 11,3 miliardy dolarů. Na reportované bázi byly meziročně beze změny, po očištění o měnové vlivy ale klesly o 3 %. Už tato čísla sama o sobě ukazují, že firma momentálně není ve fázi silného růstu. Ještě důležitější ale je, kolik ji dnes stojí tyto tržby vytvářet.
EBIT marže dosáhla ve čtvrtletí jen 5,6 %, zatímco ve stejném období před rokem činila 7,3 %. To je výrazné zhoršení. Ještě ostřeji tento problém vynikne při delším pohledu do minulosti. Před pěti lety byla Nike mimořádně efektivní společností a ve fiskálním roce 2021 se její EBIT marže dostala na více než 15 %. Současná úroveň ziskovosti tak představuje velmi výrazný sestup oproti době, kdy firma fungovala podstatně efektivněji.
Na zhoršení profitability se podepsalo více faktorů. Hrubá marže ve třetím čtvrtletí klesla o 130 bazických bodů na 40,2 %. Management uvedl, že hlavním důvodem byl dopad vyšších severoamerických cel, který sám o sobě znamenal zásah ve výši 300 bazických bodů. K tomu se přidávají náklady spojené s aktuálním plánem obratu podnikání nazvaným „Win Now“, jehož realizace bude podle finančního ředitele Matthewa Frienda zatěžovat výsledky po zbytek roku.
Problém Nike tedy neleží jen v pomalejších tržbách, ale v kombinaci několika tlaků najednou. Na jedné straně je zde oslabení prodejů v posledních letech, na druhé straně pak horší rozložení nákladů. Svoji roli sehrálo i dřívější strategické rozhodnutí soustředit se více na direct-to-consumer model na úkor velkoobchodního kanálu. Firma tento krok začala obracet až v roce 2023. Podle dostupných informací šlo o chybu, která byla nákladná jak z pohledu objemu prodejů, tak z pohledu nákladové struktury. Náprava takového omylu navíc nemusí být otázkou několika čtvrtletí, ale spíše delšího období.
Kde leží potenciál obratu a proč může být akcie zajímavá
Právě propad marží je zároveň důvodem, proč může být Nike pro dlouhodobější investory zajímavá. Nejde o případ firmy, která by nutně potřebovala dramatický růst tržeb, aby se znovu dostala do lepší kondice. V jádru býčího scénáře stojí myšlenka, že pokud management stabilizuje horní linii a postupně vrátí EBIT marži alespoň blíže úrovním z minulých let, může se zisk na akcii zvýšit velmi výrazně.
Tento mechanismus je důležitý. Když podnik funguje s výrazně stlačenou ziskovostí, i relativně omezené zlepšení marží může mít výrazný dopad na konečný výsledek. Nike by tedy nemusela prodávat o mnoho více zboží než dnes. Stačilo by, kdyby se její provozní efektivita normalizovala a firma znovu lépe pracovala s fixními náklady, dodavatelským řetězcem a obchodní strukturou.
Pod povrchem agregovaných čísel se navíc objevují první známky stabilizace. V Severní Americe společnost ve třetím čtvrtletí vykázala 3% růst reportovaných tržeb a poprvé za dva roky dosáhla pozitivního růstu napříč všemi kanály. To je důležitý signál, protože právě stabilizace největších a nejdůležitějších trhů může vytvořit základ pro pozdější zlepšení profitability.
Pokud by se Nike v příštích letech dokázala vrátit ke dvouciferné EBIT marži, znamenalo by to významné posílení spodní linie i bez nutnosti prudkého růstu tržeb. Právě tato možnost provozní páky tvoří hlavní argument pro ty, kteří uvažují o nákupu akcií na současných, více než desetiletých minimech.
Levná akcie, nebo past? Co říká ocenění a rizika
To ovšem neznamená, že obrat je jistý. Nike čelí výrazným překážkám a nejviditelnější slabinou zůstává vývoj v regionu Greater China. Tam tržby po očištění o měnové vlivy ve třetím čtvrtletí klesly o 10 %. Management navíc pro čtvrté čtvrtletí očekává v tomto regionu velmi výrazný pokles tržeb o 20 %, protože firma urychluje úklid trhu a úpravy svého působení v dané oblasti. To je krátkodobě nepříjemná kombinace, která dál zvyšuje tlak na celkové výsledky.
Na první pohled může být znepokojivé i samotné ocenění. Při ceně kolem 44 dolarů se akcie obchodují za poměr ceny k zisku 29, což samo o sobě nepůsobí levně. Tento násobek je ale postaven na ziscích, které jsou aktuálně výrazně stlačené přechodnými náklady, odstupným a silným výprodejem zásob. Pokud by investor uvažoval spíše nad normalizovanou výnosovou silou firmy, tedy nad stavem, kdy se marže částečně vrátí blíže historickým úrovním a nákladová struktura se znovu zefektivní, začíná ocenění vypadat zajímavěji.
Přesto je třeba držet očekávání pod kontrolou. Označit současnou situaci za „generační nákupní příležitost“ je možná příliš silné. Takové označení by naznačovalo mimořádně asymetrickou sázku s extrémním potenciálem, zatímco zde firma stále nese značná provozní rizika a trh v určité míře už s budoucím zlepšením počítá. V textu zaznívá i názor, že akcie může být do jisté míry už nyní oceněna tak, jako by před firmou stál výrazný růst zisků.
Na druhou stranu dává smysl úvaha o menší pozici. Zdá se, že velká část rizik je v ceně už zohledněna, zatímco Nike zůstává jednou z mála skutečně globálních a odolných značek. Takové firmy bývají na trhu oceňovány prémiově právě proto, že mají mimořádně silné postavení a dlouhou životnost značky. Pokud management zvládne obrat provést disciplinovaně a zároveň ochrání reputaci značky, současný výprodej může skutečně představovat vzácnou příležitost koupit kvalitní jméno za rozumnější cenu než v minulých letech.
To ale neznamená, že půjde o rychlý příběh. Obrat nemusí přijít okamžitě a cesta zpět bude pravděpodobně delší, než by si část trhu přála. Nike proto dnes není jednoduchá sázka na prudký odraz, ale spíše test trpělivosti a víry v to, že firma dokáže znovu vybudovat ziskovost, která ji dříve řadila mezi mimořádně efektivní podniky.
