Průmyslové kovy pokračují v silném růstu a celý sektor má nakročeno ke čtvrtému týdennímu zisku v řadě, což je nejdelší růstová série od loňského léta. V čele pohybu stojí měď, kterou následují hliník a nikl. Investoři stále více sázejí na kombinaci omezených dodávek, geopolitických rizik a dlouhodobých strukturálních trendů spojených s energetickou transformací a elektrifikací ekonomiky.
Cena mědi během týdne opět atakovala rekordní úrovně z počátku roku a na Londýnské burze kovů se obchodovala blízko 12 900 dolarů za tunu. Spolu s ní posílily i další klíčové kovy. Hliník přidal zhruba jedno procento a nikl se po prudkém výkyvu stabilizoval nad hranicí 17 000 dolarů za tunu. Tyto pohyby potvrzují, že zájem investorů o komodity zůstává silný, a to navzdory obavám ze zpomalení globální ekonomiky.
Výrazným impulzem pro růst cen mědi jsou obavy z možného zavedení dovozních cel do Spojených států. Tyto spekulace vedly k přesunu fyzického kovu na americký trh, což zpřísnilo nabídku v ostatních regionech světa. Analytici upozorňují, že právě tento přesun vytvořil na trhu takzvanou prémii za vzácnost, protože zásoby mimo USA zůstávají relativně nízké. Investoři tak reagují nejen na fundamenty nabídky a poptávky, ale i na očekávání politických rozhodnutí.
Podle analytiků Goldman Sachs sehrál příliv kapitálu do mědi klíčovou roli v aktuálním růstu cen. Banka zvýšila svou prognózu ceny mědi pro první polovinu roku na 12 750 dolarů za tunu, což odráží napjaté podmínky na trhu. Zároveň však varovala, že ceny nad hranicí 13 000 dolarů za tunu nemusí být dlouhodobě udržitelné. Pokud by totiž Spojené státy skutečně přistoupily k zavedení cel, motivace k hromadění zásob by postupně odezněla a trh by se mohl vrátit k vyrovnanějšímu stavu.
Celý sektor základních kovů, který je sledován indexem LMEX zahrnujícím šest hlavních kovů obchodovaných v Londýně, tak směřuje k dalšímu týdnu růstu. Tento vývoj naznačuje, že investoři zatím nevnímají krátkodobé makroekonomické nejistoty jako dostatečně silný důvod k opuštění komoditních pozic. Naopak se zdá, že kovy jsou stále považovány za atraktivní zajištění proti geopolitickým rizikům a potenciálním problémům v dodavatelských řetězcích.
Dalším důležitým tématem, které podporuje ceny, je konsolidace v těžebním průmyslu. Trh zareagoval na zprávy, že Rio Tinto jedná o možné akvizici společnosti Glencore. Pokud by k této transakci došlo, vznikla by největší těžební společnost na světě a šlo by o jednu z největších dohod v historii odvětví. Takový krok by byl jasným signálem, že producenti surovin považují dlouhodobý nedostatek mědi za strategický problém, který je třeba řešit posilováním zásob a těžebních kapacit.
Měď je klíčovým kovem pro moderní ekonomiku, zejména v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, elektromobility a infrastruktury pro přenos elektřiny. Každé nové omezení dodávek, zpoždění projektů nebo politický zásah tak může mít výrazný dopad na ceny. Právě tato kombinace strukturální poptávky a krátkodobých rizik dělá z mědi jeden z nejsledovanějších kovů současnosti.
Nikl v posledních dnech ukázal, jak citlivý trh zůstává na zprávy o produkci. Kov se nejprve dostal na devatenáctiměsíční maximum, aby následně část zisků odevzdal poté, co obchodníci začali zpochybňovat rozsah plánovaného omezení těžby v Indonésii, která je největším světovým producentem niklu. I přes tuto volatilitu zůstává cena niklu relativně vysoko, což naznačuje, že obavy o nabídku přetrvávají.
Celkově lze říci, že průmyslové kovy vstupují do další fáze růstu s podporou investorů, kteří hledají expozici vůči reálným aktivům. Přestože analytici upozorňují na možnost korekce ve druhé polovině roku, krátkodobý trend zůstává příznivý. Trh tak nadále balancuje mezi silnými fundamenty, geopolitickými riziky a očekáváním zásahů ze strany vlád a regulátorů.
