Prodej špičkového kvantového systému může na první pohled působit jako silný signál technologického pokroku i obchodního úspěchu.
Právě to se nyní stalo společnosti IonQ, která oznámila dodávku svého 100qubitového systému do Jižní Koreje. Přestože jde o důležitý milník v rozvoji firmy i celého odvětví, z investičního pohledu zůstává otázka zásadní: stačí tato zakázka k tomu, aby ospravedlnila současné ocenění akcií?
Článek se opírá výhradně o dostupná fakta a čísla z původního textu a snaží se oddělit technologický pokrok od investičního nadšení, které často předbíhá realitu.
IonQ uzavřela dohodu o dodání 100qubitového kvantového systému IonQ Tempo Korejskému institutu pro vědu a technologii informací (KISTI). Tento systém má jihokorejskému národnímu výzkumnému centru pomoci s vývojem hybridních kvantově-klasických výpočetních metod, tedy kombinace klasických a kvantových výpočtů.
Z pohledu technologie jde o významný krok. Ještě v roce 2025 byl nejvýkonnější komerčně dostupný systém společnosti vybaven pouze 36 fyzickými kubity, takže skok na 100 kubitů představuje znatelné zlepšení. Samotná dohoda je rovněž důkazem, že o kvantové systémy IonQ mají zájem renomované státní a výzkumné instituce.
Je však důležité zdůraznit, že společnost nezveřejnila žádné finanční detaily kontraktu. Nevíme tedy, jaký má tato zakázka dopad na tržby ani kdy přesně bude systém dodán. Z hlediska hospodářských výsledků proto zatím nelze mluvit o zásadním zvratu.
Problém milionu kubitů a hranice současné technologie
Ačkoli číslo 100 kubitů zní impozantně, v kontextu kvantového výpočtu jde stále o velmi omezený výkon. Teoretický výzkum dlouhodobě ukazuje, že skutečně převratné aplikace kvantového počítání – například prolomení šifrování nebo přesné simulace složitých molekulárních procesů – budou vyžadovat tisíce algoritmických kubitů a miliony fyzických kubitů.
Rozdíl mezi fyzickými a algoritmickými kubity je zásadní. Fyzické kubity vykonávají výpočetní operace, ale jejich výsledky jsou zatíženy chybami a šumem. Aby bylo možné tyto chyby kompenzovat, je nutné využívat opravy chyb, které spotřebují velkou část dostupných zdrojů. V případě korejského systému to znamená, že ze 100 fyzických kubitů zůstává po započtení korekcí přibližně 64 algoritmických kubitů, se kterými mohou výzkumníci skutečně pracovat.
To je dostatečné pro experimentální výzkum, nikoli však pro široké komerční nasazení. Právě zde se ukazuje, jak daleko je současná realita od dlouhodobých slibů kvantového průlomu.
Ocenění akcií a očekávání investorů
Z investičního pohledu je klíčové srovnat technologický pokrok s oceněním firmy. IonQ se při tržní kapitalizaci přibližně 18 miliard dolarů obchoduje zhruba za 229násobek svých tržeb. Takové ocenění již implicitně předpokládá mimořádně úspěšnou budoucnost a rychlý přechod od experimentální fáze k masovému využití kvantových technologií.
Ve srovnání s tím vypadají i jiné růstové technologické společnosti, které jsou často označovány za drahé, relativně umírněně oceněné. Trh tedy IonQ oceňuje nikoli podle současných výsledků, ale podle velmi optimistické představy o tom, kde by se firma mohla nacházet za mnoho let.
Právě zde vzniká investiční riziko. Kvantové výpočty jsou bezpochyby perspektivní oblast s potenciálem vytvořit v budoucnu obrovskou hodnotu. Zároveň však není vůbec jisté, které společnosti budou konečnými vítězi. Historie technologických revolucí ukazuje, že průkopníci nemusí být těmi, kdo z dlouhodobého hlediska vydělají nejvíce.
Kvantové výpočty jako dlouhodobá sázka, nikoli jistota
IonQ není jediným hráčem na poli kvantového počítání. Vedle ní existují další společnosti, jako Rigetti nebo D-Wave Quantum, a také rozsáhlé akademické a státní projekty. Celé odvětví se nachází v rané fázi vývoje, kde je technologický pokrok rychlý, ale komerční využití zatím omezené.
Prodej 100qubitového systému do Jižní Koreje je bezpochyby pozitivní zprávou a potvrzením technických schopností společnosti. Zároveň však nijak nemění základní investiční rovnici: současné ocenění akcií IonQ odráží očekávání téměř dokonalého scénáře budoucího vývoje.
Jak autor původního textu správně upozorňuje, akcie jsou oceněny „s ohledem na dlouhodobou dokonalost“. To však není pevný investiční základ, zejména v odvětví, kde existuje mnoho neznámých – od technologických překážek přes tempo adopce až po budoucí konkurenci.
Z tohoto pohledu lze současnou situaci shrnout střízlivě. Kvantové výpočty můžou v horizontu desítek let vytvořit nové lídry trhu a mimořádné investiční příležitosti. Není však jisté, že mezi nimi bude právě IonQ, a už vůbec není jisté, že dnešní cena akcií tuto nejistotu dostatečně zohledňuje.
Prodej 100qubitového systému je zajímavým technologickým krokem, nikoli však dostatečným důvodem k nákupu akcií. Pro investory zůstává IonQ spíše vysoce rizikovou spekulací na vzdálenou budoucnost než racionální sázkou na ověřený byznys.
