Společnost Jefferies Financial Group nedávno vzbudila pozornost investorů rozhodnutím zcela vyřadit bitcoin (BTC) ze svého modelového portfolia. Za tímto krokem stojí Christopher Wood, globální ředitel pro akciovou strategii společnosti, který patří mezi dlouhodobě respektované hlasy na globálních trzích.
Wood přitom nebyl ke kryptoměnám skeptický od začátku – bitcoin do svého portfolia poprvé zařadil už v roce 2020 a následně jej znovu přikoupil v roce 2021. Nyní však dospěl k závěru, že rizika spojená s technologickým vývojem převážila nad potenciálními přínosy.
Hlavním důvodem jeho rozhodnutí je obava z nástupu kvantových výpočtů, které podle něj mohou v relativně krátkém horizontu ohrozit samotné základy bezpečnosti bitcoinu. Wood se domnívá, že nejde o problém vzdálený desítky let, ale o reálné riziko, které se může projevit během několika málo let. Proto nahradil svou desetiprocentní pozici v bitcoinu kombinací zlata a akcií těžařů zlata, které považuje za odolnější uchovatele hodnoty.
Proč Jefferies považuje kvantové výpočty za existenční hrozbu
Christopher Wood ve svém investičním zpravodaji Greed & Fear označil kvantové výpočty za existenciální riziko pro bitcoin. Podle jeho názoru nemůže kryptoměna dlouhodobě plnit roli uchovatele hodnoty, pokud existuje technologie, která by mohla narušit její kryptografické zabezpečení. Zásadní obavou je skutečnost, že bitcoin je založen na asymetrické kryptografii, jejíž bezpečnost je dnes považována za velmi vysokou, avšak teoreticky zranitelnou vůči dostatečně výkonným kvantovým systémům.
Základ tohoto rizika byl popsán už v roce 1994, kdy matematik Peter Shor představil algoritmus, který by při použití na dostatečně výkonném počítači dokázal prolomit asymetrické kryptografické klíče. Tento postup by umožnil odvodit soukromý klíč z veřejného klíče, což je analogie k odhalení PIN kódu pouze na základě čísla bankovního účtu. V současnosti neexistují počítače, které by to dokázaly v praxi, ale tempo vývoje v oblasti kvantových výpočtů se zrychluje.
Woodův pesimismus spočívá především v načasování. Zatímco část vývojářů a odborníků se domnívá, že takzvaný Q-day – okamžik, kdy budou kvantové výpočty schopny prolomit dnešní kryptografii – je vzdálen pět až deset let nebo ještě déle, Wood se přiklání k názoru, že může nastat výrazně dříve. Právě tato nejistota ho vedla k rozhodnutí bitcoin z portfolia odstranit.
Kolik bitcoinů je skutečně zranitelných
Otázka kvantových výpočtů není v kryptoměnové komunitě nová, ale teprve v posledních letech začíná být diskutována v širším investičním kontextu. Podle studie poradenské společnosti Deloitte by mohlo být vůči kvantovému útoku zranitelných více než čtyři miliony bitcoinů, tedy přibližně čtvrtina všech existujících mincí. Při současných cenách to představuje hodnotu zhruba 370 miliard dolarů.
Důvod, proč nejsou ohroženy všechny bitcoiny stejnou měrou, souvisí s historickým vývojem samotné sítě. V počátečních fázích fungování bitcoinu nebyla bezpečnostní opatření tak sofistikovaná jako dnes. Při transakcích byl veřejný klíč přímo viditelný, zatímco později se začala používat jeho zakódovaná podoba. Starší adresy jsou tak z hlediska kvantových výpočtů potenciálně zranitelnější.
Je však důležité zdůraznit, že riziko není absolutní ani okamžité. I samotný text upozorňuje, že existují způsoby, jak zranitelné adresy chránit. Klíčovým problémem zůstává opět načasování a organizační náročnost řešení. Některé peněženky jsou například nepřístupné, protože jejich majitelé ztratili přístupové údaje, což komplikuje jakoukoli plošnou migraci na bezpečnější formy adres.
Reakce vývojářů a širší kontext kvantového rizika
Vývojáři bitcoinu si riziko kvantových výpočtů uvědomují a pracují na možných řešeních. Jedním z nich je návrh známý jako Bitcoin Improvement Proposal 360, který počítá s postupným přechodem na kvantově bezpečné adresy. Tento proces by však vyžadoval koordinaci napříč celou komunitou, včetně držitelů, těžařů a provozovatelů uzlů. Zatím neexistuje shoda ani na naléhavosti hrozby, ani na tom, zda je právě tento návrh nejvhodnějším řešením.
Je rovněž nutné zasadit problém do širšího rámce. Kvantové výpočty nejsou hrozbou výhradně pro kryptoměny. Mohly by ohrozit i bezpečnostní protokoly tradičních finančních institucí, vládních systémů a globální digitální infrastruktury. Fenomén známý jako „sklidit teď, dešifrovat později“ znamená, že útočníci již dnes mohou shromažďovat šifrovaná data s cílem je prolomit v budoucnu. Citigroup například odhaduje, že jednodenní útok na jednu z největších amerických bank by mohl mít ekonomický dopad v řádu 2 až 3,3 bilionu dolarů. V tomto světle se bitcoin jeví spíše jako menší část mnohem širšího systémového rizika.
Důležitým faktorem je také skutečnost, že případný přechod ke kvantovým výpočtům nebude skokový. Nejde o událost, která by přišla přes noc. Investoři mají možnost riziko průběžně sledovat a upravovat svou expozici podle toho, jak se bude vývoj ubírat. Bitcoin je navíc decentralizovaná síť, což znamená, že komunita má reálný vliv na to, jaká technická řešení budou přijata.
Rozhodnutí Jefferies tak nelze vnímat jako definitivní verdikt nad budoucností bitcoinu, ale spíše jako konzervativní institucionální reakci na technologickou nejistotu. Zůstává faktem, že bitcoin se i přes tyto obavy v letošním roce převážně držel nad hranicí 90 000 dolarů a trh zatím kvantové riziko výrazně nezacenil. Přesto je signálem, že část institucionálních investorů začíná tuto hrozbu brát vážněji.
