Ceny ropy se ve středu pohybovaly jen mírně výše, avšak celkový obrázek roku 2025 zůstává pro ropný trh výrazně negativní. Navzdory krátkodobým cenovým výkyvům a opakovaným geopolitickým šokům směřují oba hlavní ropné benchmarky k hlubokým ročním ztrátám, které jsou důsledkem dlouhodobého převisu nabídky nad poptávkou. Rok 2025 se tak zapíše jako další období, kdy strukturální faktory převážily nad krizovými impulzy.
Futures kontrakty na ropu Brent ve středu mírně posílily, když březnový kontrakt vzrostl o 11 centů na 61,44 USD za barel. Přesto se Brent nachází na cestě k meziročnímu poklesu téměř o 18 %, což představuje nejvýraznější roční propad od roku 2020. Zároveň by šlo o třetí rok ztrát v řadě, tedy nejdelší nepřerušené období ročních poklesů v historii tohoto referenčního kontraktu. Americká ropa West Texas Intermediate se obchodovala kolem 58,06 USD za barel, rovněž s mírným denním nárůstem, ale s výhledem na zhruba 19% roční pokles. Podle dat společnosti LSEG jsou průměrné ceny obou kontraktů v roce 2025 nejnižší od pandemického roku 2020.
Za slabým vývojem stojí kombinace několika faktorů, které se v průběhu roku postupně kumulovaly. Nabídka ropy rostla rychleji než globální poptávka, a to i přesto, že svět čelil válkám, sankcím a obchodním omezením. Klíčovou roli sehrála produkční politika OPEC+, která po předchozích letech restrikcí začala v roce 2025 zvyšovat těžbu. Od dubna bylo na trh uvolněno přibližně 2,9 milionu barelů denně, což výrazně přispělo k tlaku na ceny.
Analytik komodit společnosti BNP Paribas Jason Ying očekává, že tlak na ceny bude pokračovat i na začátku příštího roku. Podle jeho odhadu by cena Brentu mohla v prvním čtvrtletí klesnout až k úrovni 55 USD za barel, než se ve zbytku roku 2026 stabilizuje kolem 60 USD. Klíčovým důvodem je podle něj chování amerických producentů břidlicové ropy, kteří si dokázali zajistit relativně vysoké cenové úrovně. Díky tomu bude jejich nabídka stabilnější a méně citlivá na krátkodobé cenové pohyby, což omezuje přirozený samoregulační mechanismus trhu.
Ropné trhy přitom vstupovaly do roku 2025 poměrně silně. Na začátku roku zpřísnil tehdejší prezident Joe Biden sankce vůči Rusku, což narušilo dodávky do Číny a Indie. V průběhu roku se navíc vyostřila válka na Ukrajině, kdy ukrajinské drony poškodily ruskou energetickou infrastrukturu a dočasně narušily vývoz ropy z Kazachstánu. Výrazný cenový impulz přinesl také dvanáctidenní konflikt mezi Íránem a Izraelem v červnu, který ohrozil dopravu ropy Hormuzským průlivem, jedním z nejdůležitějších energetických uzlů světa.
Geopolitické napětí se však postupně ukázalo jako nedostatečné k dlouhodobé podpoře cen. Konflikty mezi Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty ohledně Jemenu, stejně jako kroky současného prezidenta USA Donalda Trumpa, který nařídil blokádu venezuelského exportu ropy a opakovaně hrozil další eskalací vůči Íránu, sice zvyšovaly nervozitu, ale fundamentální přebytek nabídky zůstal rozhodujícím faktorem.
Ke zchlazení trhu přispěly také obavy z dopadu amerických cel na globální hospodářský růst. Slabší ekonomická dynamika v některých regionech snížila tempo růstu poptávky po palivech, což dále zvýraznilo nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. OPEC+ sice pro první čtvrtletí roku 2026 pozastavil další zvyšování těžby, nicméně trh zatím zůstává skeptický, zda to bude stačit.
Odhady analytiků naznačují, že i v příštím roce nabídka pravděpodobně převýší poptávku. Mezinárodní energetická agentura odhaduje přebytek až 3,84 milionu barelů denně, zatímco Goldman Sachs pracuje s mírnějším přebytkem kolem 2 milionů barelů denně. Podle Martijna Ratsa, globálního ropného stratéga Morgan Stanley, by OPEC+ mohl k výraznějším škrtům sáhnout až v případě, že by cena klesla ke 50 USD za barel.
Jiný pohled nabízí John Driscoll, generální ředitel poradenské společnosti JTD Energy, který upozorňuje, že geopolitiku nelze podceňovat. Přestože fundamenty ukazují na nadbytek nabídky, kombinace globálních konfliktů a nepředvídatelných politických rozhodnutí může podle něj ceny kdykoli vychýlit. Ropný trh tak vstupuje do roku 2026 s křehkou rovnováhou mezi přebytkem nabídky a riziky, která mohou kdykoli změnit sentiment.
