Ceny ropy v úterý pokračovaly v poklesu, protože investoři přehodnocovali globální rovnováhu nabídky a poptávky v kontextu rychle se měnící politické situace ve Venezuele. Zadržení prezidenta této jihoamerické země Spojenými státy totiž otevřelo otázku, zda by se na trh v následujících letech nemohly vrátit výrazně vyšší objemy venezuelské ropy. Tento scénář posiluje očekávání dostatku dodávek v roce 2026, a to v době, kdy růst poptávky zůstává relativně utlumený.
Futures na severomořskou ropu Brent klesly přibližně o dvě desetiny procenta na úroveň okolo 61,6 dolaru za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate oslabila zhruba o tři desetiny procenta a obchodovala se poblíž 58,2 dolaru za barel. Tyto pohyby navázaly na volatilní vývoj z předchozí seance, kdy ceny nejprve prudce vzrostly v reakci na geopolitický šok, aby následně část zisků odevzdaly.
Hlavním tématem zůstává budoucnost venezuelské ropné produkce. Po zadržení prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy se na trhu začalo spekulovat o možnosti postupného uvolnění amerických sankcí a otevření ropného sektoru zahraničním investorům. Právě sankce a dlouhodobý nedostatek investic patřily mezi hlavní důvody, proč produkce této země v posledních letech dramaticky klesla, přestože Venezuela disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě.
Podle analytika Eda Meira ze společnosti Marex by i částečné naplnění plánů americké administrativy mohlo znamenat postupný nárůst těžby. To by však zároveň vytvořilo další tlak na trh, který je již nyní vnímán jako relativně přesycený. Investoři se proto stále více přiklánějí k názoru, že dlouhodobý dopad vývoje ve Venezuele bude pro ceny ropy spíše negativní.
Podobný pohled sdílejí i účastníci trhu oslovení agenturou Reuters, kteří již v prosinci očekávali, že v roce 2026 zůstanou ceny ropy pod tlakem kvůli kombinaci rostoucí nabídky a slabší poptávky. Události posledních dní tyto obavy ještě posílily, protože zvyšují pravděpodobnost návratu venezuelské ropy na globální trh ve větším rozsahu, než se dosud předpokládalo.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle dostupných informací plánuje v nejbližších dnech jednání s vedením velkých amerických ropných společností. Tématem má být právě možnost zvýšení těžby ve Venezuele a zapojení amerického kapitálu do obnovy tamní infrastruktury. Ta je ve špatném stavu a bez masivních investic by rychlé navýšení produkce nebylo realistické. I optimističtější scénáře proto počítají spíše s postupným růstem těžby v horizontu několika let.
Venezuela je zakládajícím členem OPEC a její průměrná produkce se v loňském roce pohybovala okolo 1,1 milionu barelů denně. Analytici odhadují, že při politické stabilizaci a přísunu zahraničního kapitálu by se těžba mohla v příštích dvou letech zvýšit až o půl milionu barelů denně. Takový nárůst by již měl znatelný dopad na globální nabídku, zejména pokud by byl doprovázen slabší poptávkou ze strany velkých ekonomik.
Podle banky Citi by snaha Spojených států o zvýšení venezuelských dodávek měla v dlouhodobém horizontu na trh čistě medvědí dopad. Citi však zároveň upozorňuje, že reakce producentů sdružených v alianci OPEC+ bude klíčová. Skupina vedená Saúdskou Arábií již v minulosti opakovaně prokázala ochotu upravit produkci tak, aby ochránila cenové pásmo ropy Brent zhruba mezi 55 a 60 dolary za barel.
Na svém krátkém zasedání v neděli se OPEC+ dohodl na zachování současných těžebních limitů, což trh vnímá jako signál připravenosti reagovat na případné překvapivé zvýšení nabídky. Pro investory tak zůstává zásadní otázkou, zda se potenciální růst venezuelské produkce skutečně materializuje a v jakém časovém horizontu.
Celkový obrázek naznačuje, že krátkodobé geopolitické šoky mohou ceny ropy vychylovat oběma směry, avšak dlouhodobější výhled je stále více ovlivňován fundamenty nabídky a poptávky. Právě očekávání dostatku dodávek v kombinaci s opatrným růstem poptávky nyní působí jako hlavní brzda výraznějšího růstu cen.
