Cena zlata se během středeční asijské seance pohybovala v poměrně úzkém rozmezí a trh tak pokračoval v období opatrné vyčkávací strategie. Spotové zlato během časných hodin vzrostlo o 0,3 % na 4 217,07 USD za unci. Tento mírný růst byl vnímán spíše jako technické vyrovnání než jako projev silnější poptávky. Akciové i dluhopisové trhy se poslední dny stabilizovaly a investoři se více soustředí na blížící se rozhodnutí Federálního rezervního systému, které by mohlo definovat další vývoj cen drahých kovů.
Současné chování zlata odráží především sílící nejistotu. Zlato se ocitá mezi dvěma protichůdnými faktory, které jeho pohyb prakticky uzamkly do těsného koridoru. Na jedné straně geopolitická rizika v posledních týdnech mírně ustoupila. Přestože některá regionální napětí přetrvávají, nedochází k událostem, které by vyvolaly masivní přesun kapitálu do bezpečných aktiv. Tím se snižuje tlak na okamžitý růst cen zlata jakožto tradičního „safe haven“.
Na druhé straně však zůstává dominantním hybatelem očekávaná měnová politika Fedu. Trh se přiklání k názoru, že Fed může již v prosinci přistoupit ke snížení úrokových sazeb, nicméně stále není jasné, jak rychlé a jak hluboké budou další kroky. Právě tato nejistota brání investorům budovat výraznější směrové pozice. Obchodníci proto reagují na krátkodobé změny výnosů a přeskupují své zlaté pozice podle toho, jak se mění reálné úrokové sazby, a nikoli na základě dlouhodobých fundamentů.
Cenový vývoj tak ukazuje poměrně jasné hranice. Zlato se již několik týdnů drží bezpečně nad úrovní 4 100 USD, která funguje jako stabilní podpora. Na opačné straně však výrazně klesá ochota kupců hnát cenu nad 4 220 USD. Každý pokus o průraz vzhůru narazil na vybírání zisků. To je spolehlivým signálem, že trh potřebuje nový makroekonomický impuls, který by tuto stagnaci narušil.
Významnou roli hrají také reálné výnosy amerických státních dluhopisů, které v posledních dnech kolísají, ale zůstávají relativně stlačené. Jakýkoli jejich pohyb – a to i velmi mírný – se okamžitě promítá do vývoje zlata. Reálné výnosy tak fungují jako barometr, jehož změny se stáčí do cen drahých kovů. Oslabující americký dolar navíc poskytl zlatu určitou ochranu. Mírnější kurz dolaru v posledním týdnu zmírnil tlak na pokles a umožnil ceně zlata držet se ve zvýšeném pásmu bez větší volatility.
V následujících dnech bude hlavní pozornost směřovat na komunikaci Fedu. Pokud Fed naznačí jasnější, předvídatelnější harmonogram snižování sazeb – například signalizací rychlejšího cyklu – mohlo by to tlačit reálné výnosy dolů a otevřít prostor pro růst cen zlata nad aktuální rezistence. Takový scénář by mohl přilákat také investory, kteří v posledních týdnech stáli stranou kvůli nejistotě ohledně vývoje sazeb.
Naopak opatrnější tón Fedu, zdůrazňující závislost na datech a nutnost pozvolnějšího tempa, by mohl růst zlata omezit. V takovém případě by hrozilo, že se ceny vrátí směrem k pásmu kolem 4 100 USD, které bude opět testováno jako klíčová podpora. Vývoj mohou ovlivnit také nové údaje z amerického trhu práce. Nadcházející data o zaměstnanosti, údaje o inflaci a výsledky aukcí státních dluhopisů mohou posunout očekávaný vývoj výnosů, což se následně promítne do dynamiky cen drahých kovů.
V tuto chvíli tak zlato zůstává trhem definovaným vysokou mírou trpělivosti. Investoři rozdělili své názory na dvě hlavní skupiny. První skupina věří v brzké a postupné uvolňování měnové politiky a vnímá jakýkoli pokles jako příležitost ke vstupu. Druhá skupina sleduje s obavami přetrvávající inflaci a možnost, že reálné výnosy zůstanou pevnější delší dobu. V takovém případě může být strategie vyčkávání bezpečnější než agresivní nákupy na současných úrovních.
Nejrozumnější přístup se proto točí kolem pečlivého sledování reálných výnosů a komunikace Fedu. Právě tyto dva faktory zůstanou hlavním hybatelem cen a určují, zda zlato opustí současné úzké rozpětí nebo se v něm naopak udrží i v období před koncem roku.
