Bitcoin v posledních týdnech znovu zaostává za tradičními bezpečnými aktivy, především zlatem, a zpochybňuje tak svou pověst takzvaného „digitálního zlata“. Zvýšené geopolitické napětí obvykle nahrává aktivům, která investoři vnímají jako útočiště v nejistých časech. Tentokrát však kryptoměna reaguje opačně. Vedle geopolitiky se totiž stále častěji objevuje další faktor, který část investorů znervózňuje – riziko takzvané kvantové zranitelnosti.
Bitcoin se v posledních dnech obchodoval kolem úrovně 90 000 dolarů, přičemž za pět dní oslabil zhruba o 7,5 %. Ve stejném období cena zlata vzrostla o více než 3 %, což jasně ukazuje rozdílné vnímání obou aktiv. Zatímco zlato potvrzuje svou tradiční roli bezpečného přístavu, bitcoin se chová spíše jako rizikové aktivum citlivé na změny sentimentu.
Bitcoin USD Price (BTC-USD)
Podle Petera Coreyho, spoluzakladatele společnosti Pave Finance, se v bitcoinové komunitě stále častěji diskutuje pojem, který může mít na trh zásadní dopad. Jde o takzvanou kvantovou zranitelnost. Tento termín označuje obavu, že budoucí výkonné kvantové počítače by mohly být schopny prolomit kryptoměnové zabezpečení, na němž je bitcoin postaven, a získat přístup k soukromým klíčům digitálních peněženek.
Zatímco ještě před několika lety šlo spíše o teoretickou debatu, v poslední době získává toto téma na vážnosti. Výzkum v oblasti kvantového počítání se zrychluje a některé průlomy přicházejí rychleji, než se původně očekávalo. Právě tato kombinace technologického pokroku a nejistoty ohledně připravenosti kryptoměnové infrastruktury může vysvětlovat, proč se bitcoin v době zvýšeného napětí nechová jako ochrana kapitálu.
Obavy z kvantové zranitelnosti už se promítají i do reálných investičních rozhodnutí. Stratég Christopher Wood ze společnosti Jefferies nedávno odstranil desetiprocentní alokaci bitcoinu ze svého portfolia Fear & Greed. Tyto prostředky přesunul do zlata a akcií těžařských společností, přičemž jako jeden z hlavních důvodů uvedl právě rizika spojená s kvantovým počítáním. Tento krok si investoři všimli, protože Wood patří mezi dlouhodobě sledované tržní komentátory.
Impulzem k těmto úvahám byl mimo jiné vývoj kvantového komunikačního zařízení, které dokáže fungovat při pokojové teplotě. Tento průlom, dosažený na Stanford University na konci loňského roku, posunul kvantové technologie blíže k praktickému využití. Ačkoli stále nejde o počítače schopné masově lámat kryptoměny, signalizuje to rychlejší tempo vývoje, než s jakým mnozí investoři počítali.
Podle Coreyho by se kvantové počítače schopné ohrozit současné zabezpečení mohly objevit již v horizontu několika let. Pokud by k tomu došlo, riziku by byla vystavena významná část bitcoinové nabídky. Odhady výzkumné společnosti Chaincode Labs hovoří o tom, že potenciálně ohroženo by mohlo být až několik set milionů bitcoinů uložených v peněženkách, které používají starší kryptoměnové postupy. I když tato čísla je třeba brát s rezervou, samotná možnost takového scénáře stačí k vyvolání nervozity.
Právě psychologický efekt je v tomto případě klíčový. Bitcoin je aktivum, jehož hodnota je z velké části založena na důvěře v technologii a v její dlouhodobou odolnost. Jakmile se objeví pochybnosti o samotných základech zabezpečení, investoři mají tendenci přehodnocovat své pozice. V kombinaci s geopolitickým napětím to vede k přesunu kapitálu směrem k aktivům, která jsou vnímána jako méně závislá na technologickém vývoji.
Zlato z tohoto pohybu jednoznačně profituje. Nemá technologické riziko, není závislé na kryptoměnách ani na výpočetním výkonu. V dobách nejistoty tak znovu potvrzuje svou roli pojistky proti extrémním scénářům. Bitcoin naopak zůstává hybridem mezi inovativní technologií a spekulativním aktivem, jehož chování v krizových situacích je méně předvídatelné.
Corey však upozorňuje, že negativní zprávy nemusí nutně znamenat dlouhodobý konec optimismu. Podle něj se často stává, že když se určitý strach dostane do širšího povědomí a začne dominovat mediálnímu prostoru, může to paradoxně signalizovat blízkost tržního dna. V takovém případě by současná slabost bitcoinu mohla představovat spíše fázi přehnaného pesimismu než strukturální zlom.
Z investičního hlediska tak současná situace otevírá zásadní otázku. Má bitcoin ambici fungovat jako bezpečné útočiště podobně jako zlato, nebo zůstane především rizikovým aktivem citlivým na technologické a regulatorní změny. Kvantová zranitelnost tuto debatu výrazně zostřuje a ukazuje, že s rostoucím významem technologií rostou i nová, dříve nepředstavitelná rizika.
