Americké akciové trhy v úterý zažily výrazný výprodej poté, co investory silně zneklidnila nová eskalace sporu mezi Spojenými státy a Evropou v souvislosti s Grónskem. Prezident Donald Trump totiž pohrozil zavedením rozsáhlých cel na vybrané evropské země, pokud nebude dosaženo dohody o předání Grónska pod kontrolu USA. Geopolitické napětí tak zcela zastínilo běžné firemní zprávy a poslalo hlavní akciové indexy prudce dolů.
Krátce po otevření burz se index Dow Jones Industrial Average propadl o zhruba 630 bodů, tedy přibližně o 1,3 %. Širší index S&P 500 ztrácel 1,5 % a technologicky orientovaný NASDAQ Composite klesal o téměř 1,8 %. Šlo o jeden z nejslabších denních výkonů za poslední týdny a jasný signál, že trhy berou Trumpovy výroky velmi vážně.
Napětí kolem Grónska se o víkendu výrazně vystupňovalo, když prezident oznámil, že od začátku února plánuje zavést cla na několik evropských zemí, přičemž sazby by se postupně měly zvýšit až na 25 % během léta. Tyto kroky mají platit do doby, než bude dosaženo dohody o převzetí Grónska Spojenými státy. Trump následně přitvrdil rétoriku a pohrozil dokonce zavedením 200% cel na francouzská vína a šampaňské. Podle jeho vyjádření je Grónsko „nezbytné pro národní i světovou bezpečnost“ a v této otázce „není cesty zpět“.
Evropští lídři reagovali ostrou kritikou a oznámili mimořádné jednání, na kterém budou zvažovat odvetná opatření. Mezi diskutovanými možnostmi se objevuje zavedení vysokých cel na americké zboží v hodnotě desítek miliard eur, ale také širší ekonomická opatření včetně omezení investic či bankovních aktivit amerických subjektů v Evropské unii. Pro investory to znamená výrazné riziko rozšíření obchodní války, která by mohla negativně zasáhnout globální hospodářský růst.
Situaci navíc komplikuje právní rovina celé věci. Trump při obhajobě svých kroků využívá zákon International Emergency Economic Powers Act z roku 1977, který prezidentovi dává rozsáhlé pravomoci v oblasti mezinárodních ekonomických transakcí v případě národní nouze. Nejvyšší soud USA by se však mohl již v tomto týdnu vyjádřit k zákonnosti těchto rozsáhlých cel. Soudci již v minulosti vyjádřili skepsi vůči argumentaci Bílého domu a trhy nyní spíše počítají s tím, že by soud mohl Trumpovy kroky omezit. Nejistota ohledně výsledku ale krátkodobě zvyšuje volatilitu.
Vedle geopolitiky sledují investoři také dění kolem měnové politiky. Americký ministr financí Scott Bessent v úterý uvedl, že prezident Trump by mohl rozhodnout o budoucím předsedovi Federálního rezervního systému již příští týden. Jakákoli změna v čele centrální banky by přitom mohla mít zásadní dopad na očekávání ohledně úrokových sazeb a finančních podmínek.
Pozornost trhu se však tento týden postupně začne přesouvat také k firemním výsledkům. Sezónu hospodářských výsledků odstartuje po zavření burzy společnost Netflix, která je považována za jeden z klíčových titulů technologického sektoru. Podle konsenzu analytiků by Netflix měl vykázat zisk na akcii ve výši 0,55 dolaru při tržbách zhruba 11,96 miliardy dolarů. Investoři budou sledovat nejen samotná čísla, ale i komentáře vedení k vývoji předplatitelů a marží.
Zvláštní pozornost bude věnována i nedávným strategickým krokům Netflixu. Společnost totiž předložila upravenou hotovostní nabídku na studio a streamovací aktiva společnosti Warner Bros. Discovery a získala pro ni jednomyslnou podporu představenstva. Tento krok posiluje spekulace o další konsolidaci v mediálním sektoru a může ovlivnit dlouhodobý investiční příběh Netflixu.
V průběhu týdne se ke slovu dostanou také další velké společnosti napříč sektory, včetně Johnson & Johnson, 3M Company, GE Aerospace, Intel Corporation, Procter & Gamble Company nebo Abbott Laboratories. Výsledky těchto firem poskytnou investorům širší obrázek o zdraví podnikové sféry v největší ekonomice světa, zvláště poté, co výsledky velkých bank z minulého týdne nabídly spíše smíšený obraz.
Na trzích s dluhopisy mezitím rostou výnosy amerických státních dluhopisů, což odráží obavy z možné obchodní války s Evropou i zvýšené inflační nejistoty. Výnos desetiletého dluhopisu se posunul nad 4,28 %, zatímco třicetiletý výnos se přiblížil k hranici 4,9 %. Současně prudce roste cena zlata, které investoři vnímají jako bezpečný přístav v období zvýšeného geopolitického rizika. Zlato se dostalo na nová historická maxima a i ceny ropy mírně posílily po předchozí volatilní seanci.
Pro investory tak zůstává kombinace geopolitických hrozeb, právní nejistoty a blížících se firemních výsledků hlavním zdrojem nervozity. Krátkodobý vývoj na trzích bude záviset nejen na číslech z firem, ale především na dalším vývoji sporu mezi USA a Evropou, který má potenciál výrazně ovlivnit globální finanční trhy.
