Cena zlata si udržuje růstový trend, který se neomezuje pouze na technické úrovně, ale odráží hlubší posun v makroekonomickém sentimentu. Investoři znovu začínají vyhledávat bezpečné přístavy v době, kdy se výnosy státních dluhopisů stabilizují a americký dolar ztrácí na síle. Tento posun ukazuje, že zlato se vrací do jádra strategického investičního přístupu, zejména v období, kdy trhy vstupují do fáze zvýšené citlivosti na vývoj úrokových sazeb a rizika zpomalení globální ekonomiky.
Signálem, který odstartoval aktuální růstový pohyb, bylo pondělní uzavření zlata nad 20denním klouzavým průměrem a vytvoření silné býčí svíčky. Tento signál je významný zejména proto, že je sledován systematickými obchodními strategiemi, které reagují na změny trendů. Jakmile dojde k přerušení sestupného momentum a cena prorazí klíčové průměry, algoritmické strategie automaticky navyšují své pozice, čímž zesilují růstový tlak. Technická struktura trhu nyní naznačuje další klíčové úrovně odporu kolem 4 200 a následně 4 400 dolarů za unci. To, zda trh dokáže tyto úrovně překonat, bude však záviset na vývoji makroekonomických dat v nadcházejících týdnech.
Makroekonomické prostředí je v současnosti poměrně smíšené. Ekonomický růst ve Spojených státech vykazuje známky zpomalování vůči začátku kvartálu, avšak trh práce zůstává dostatečně stabilní, aby nepřiměl americkou centrální banku k okamžitému zahájení snižování úrokových sazeb. Výnosy desetiletých státních dluhopisů klesly o několik bazických bodů poté, co se přiblížily týdennímu maximu, zatímco výnosy dvouletých dluhopisů rovněž mírně oslábily. Tato kombinace snížila reálné výnosy, což hrálo významnou roli ve zvýšení atraktivity zlata, které samo o sobě nenese žádný výnos. S poklesem reálných výnosů se totiž zmírňují oportunitní náklady držení zlata oproti dluhopisům nebo krátkodobým nástrojům.
Kromě toho se americký dolar držel v úzkém pásmu poblíž nedávných minim, což odstranilo důležitou protiváhu, jež v uplynulých týdnech bránila vyšším cenám zlata. Stabilita dolaru v kombinaci s mírným poklesem výnosů vytváří prostředí, které může udržet poptávku po drahých kovech i v případě volatilních tržních reakcí na nová ekonomická data.
Situace na akciových trzích tento narrativ spíše podporuje. Index S&P 500 posílil, ale růst vedly především defenzivní sektory, jako jsou zdravotnictví a veřejné služby, což odráží averzi investorů k riziku a opatrnost vůči cyklickým tématům. Naopak polovodičové a růstové technologické společnosti ztratily část předchozího momentum, což naznačuje, že trh se začíná více opírat o stabilitu než o agresivní růst. Evropské trhy vykázaly podobně utlumený výkon, přičemž šíře trhu zůstala slabá, což podporuje argument, že zlato nadále slouží jako zajištění proti nerovnoměrné globální trajektorii růstu.
Tento trend je viditelný i v komoditním prostoru. Cena ropy Brent mírně oslabila kvůli obavám o poptávku v asijských ekonomikách a měď zůstala pod mírným tlakem, což ukazuje rozdílné trajektorie mezi kovy citlivými na ekonomickou aktivitu a drahými kovy využívanými jako zajištění. Implikovaná volatilita opcí na zlato klesla, což naznačuje, že obchodníci preferují přímé futures a spotové pozice před spekulativními opcemi – trh tedy sází na pokračování růstu, ale bez agresivní volatilní sázky.
Základním scénářem pro následující období je postupné posilování ceny zlata směrem k 4 200 dolarům za unci, pokud reálné výnosy zůstanou utlumené a dolar nebude směřovat k výraznému posílení. Rizika však nelze přehlížet. Pokud by údaje o inflaci překvapily vyššími hodnotami, nebo pokud by Federální rezervní systém vyslal signál nespokojenosti s uvolněním finančních podmínek, výnosy krátkodobých dluhopisů by se mohly prudce zvýšit a dolar by posílil. V takovém případě by zlato mohlo rychle klesnout zpět směrem k 3 900 dolarům, přičemž nejzranitelnější by byli spekulativní obchodníci, kteří vstoupili na trh na základě krátkodobého technického signálu.
Pro investory tak současná situace představuje spíše taktickou příležitost než dlouhodobý strukturální zlom. Mírná alokace do zlata může pomoci diverzifikovat riziko portfolia a snížit dopad možného oslabení akciových trhů. Směr ceny však i nadále zůstává citlivý na makroekonomická data, zejména na inflaci a měnovou politiku.
