Ceny zlata ve středu oslabily, čímž přerušily dvoudenní růstovou sérii, která byla způsobena zvýšeným geopolitickým napětím a nejistotou na trzích. Hlavním faktorem poklesu ceny byla obnovená důvěra investorů ve vývoj obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Oznámení o nadcházejícím setkání vysoce postavených činitelů z obou zemí ve Švýcarsku vzbudilo na trzích vlnu mírného optimismu, který se projevil snížením zájmu o bezpečná aktiva, mezi něž zlato tradičně patří.
Spotová cena zlata klesla o 0,9 % na 3 399,56 USD za unci, přičemž během dne cena krátce ztratila až 1,6 %. To je výrazná změna oproti dvěma předchozím seancím, kdy zlato zaznamenalo růst téměř o 6 %. Příčinou této náhlé změny sentimentu byla zpráva, že americký ministr financí Scott Bessent a obchodní zástupce Jamieson Greer se mají ve Švýcarsku setkat s čínským vicepremiérem He Lifengem. Toto oznámení je významné nejen z pohledu trhu, ale i geopolitiky – jedná se totiž o první jednání od chvíle, kdy prezident Donald Trump zavedl proti Číně rozsáhlá cla.
Ačkoli americká strana naznačuje ochotu jednat, čínská strana vzkázala, že nebude ustupovat ze svých principů a že dohoda nesmí být na úkor mezinárodní spravedlnosti. Přesto i samotný fakt jednání zlepšuje náladu na trzích, což se promítlo do posílení amerického dolaru, který obvykle snižuje atraktivitu zlata, protože zvyšuje jeho cenu pro držitele jiných měn. Bloomberg Dollar Spot Index vzrostl o 0,2 %, čímž přerušil třídenní pokles, a zároveň přispěl k oslabení poptávky po drahých kovech.
Zajímavým paradoxem je, že i přes zhoršení vztahů mezi Indií a Pákistánem, které přerostly v otevřené vojenské střety, zájem o zlato v tuto chvíli neroste. Pákistán oznámil, že sestřelil pět indických letadel a zajal několik vojáků jako odvetu za útoky z indické strany. Obvykle by taková situace, obzvlášť mezi jadernými mocnostmi, znamenala výrazný příliv kapitálu do bezpečných přístavů – tedy i do zlata. Tentokrát je však poptávka tlumena globálním optimistickým výhledem ohledně obchodních vztahů, který převažuje nad geopolitickými obavami.
Od začátku roku cena zlata vzrostla téměř o 30 %, přičemž v dubnu dosáhla rekordní hodnoty přes 3 500 USD za unci. Růst byl podporován nejen geopolitickou nejistotou a agresivní obchodní politikou Spojených států, ale také spekulativní poptávkou v Číně a nákupy centrálních bank, které si v nejistých časech zajišťují stabilní rezervy. Zlato tradičně funguje jako ochrana před inflací i měnovou nestabilitou, což z něj v období vysoké nejistoty činí atraktivní aktivum.
Z krátkodobého pohledu bude pro další vývoj ceny klíčové rozhodnutí Federálního rezervního systému, které má být oznámeno ve středu večer. Přestože se očekává, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny, investoři budou sledovat především doprovodné komentáře předsedy Jeromea Powella. Prezident Trump Fed dlouhodobě kritizuje za to, že nesnižuje sazby, čímž podle něj brání silnějšímu růstu. Nižší sazby přitom bývají pro zlato příznivé, protože tento kov nenese úrok a jeho atraktivita roste v době, kdy výnosy z jiných aktiv klesají.
Vedle zlata se pohybují i další kovy. Stříbro oslabilo, zatímco platina a palladium mírně posílily, což ukazuje na opatrnou diverzifikaci zájmu investorů v rámci komoditního trhu. Investoři tak nadále sledují, jak se bude vyvíjet kombinace geopolitického napětí, měnové politiky a obchodních jednání. Pokud se ukáže, že rozhovory mezi USA a Čínou skutečně povedou k deeskalaci, může být zlato pod dalším tlakem. Naopak neúspěch v jednání nebo eskalace konfliktů by ho mohly rychle vrátit zpět do centra zájmu.
