Ceny zlata ve středu posílily poté, co si trh prošel jednodenní korekcí. Spotová cena zlata vzrostla o 0,8 % na 5 185 dolarů za unci, zatímco futures kontrakty na americkém trhu přidaly zhruba půl procenta a obchodovaly se nad hranicí 5 200 dolarů za unci. Žlutý kov se tak stabilizoval po úterním poklesu o 1,6 %, který přišel po čtyřech růstových seancích v řadě.
Investoři nyní vyhodnocují kombinaci geopolitických a makroekonomických faktorů. Klíčovým tématem zůstávají nově zavedená americká cla. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala vybírat dočasné desetiprocentní globální dovozní clo, přičemž současně usiluje o jeho navýšení na 15 %. Tento krok přišel po rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zrušil dřívější rozsáhlá cla uvalená na základě mimořádných pravomocí.
Z hlediska investorů představují cla potenciální inflační riziko a faktor nejistoty v globálním obchodě. V prostředí zvýšené nejistoty tradičně roste zájem o bezpečná aktiva, mezi která zlato dlouhodobě patří. Každý náznak obchodního napětí tak může podporovat poptávku po drahých kovech.
Dalším významným faktorem jsou probíhající diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ve čtvrtek se má v Ženevě uskutečnit další kolo rozhovorů o jaderném programu Teheránu. Jakékoli zhoršení vztahů nebo riziko eskalace konfliktu na Blízkém východě by mohlo zvýšit poptávku po bezpečných aktivech a podpořit cenu zlata.
Zlatu pomohl také mírně slabší americký dolar. Protože je kov oceňován v dolarech, oslabení měny zlevňuje nákupy pro zahraniční investory a zvyšuje globální poptávku. Tento efekt však zůstává vyvážen očekáváním, že úrokové sazby ve Spojených státech zůstanou delší dobu relativně vysoké.
Představitelé Fedu v posledních dnech naznačili, že nevidí důvod k rychlé změně měnové politiky. Vyšší úrokové sazby obecně snižují atraktivitu zlata, protože tento kov nenese žádný pravidelný výnos. Pokud investoři mohou získat vyšší úroky na dluhopisech nebo depozitech, motivace držet zlato klesá. Právě tento faktor zatím omezuje výraznější růst cen.
Výrazně optimističtější pohled však nabízí investiční banka JPMorgan Chase. Ta ve své aktuální analýze uvedla, že silná poptávka ze strany centrálních bank a institucionálních investorů by mohla vynést cenu zlata až na 6 300 dolarů za unci do konce roku 2026. Zároveň zvýšila svou dlouhodobou cenovou prognózu na 4 500 dolarů za unci.
Centrální banky v posledních letech výrazně navyšují své zlaté rezervy jako součást diverzifikace devizových aktiv. Tento strukturální trend představuje dlouhodobou podporu pro cenu kovu, která není závislá pouze na krátkodobých výkyvech finančních trhů.
Růst zaznamenaly i další drahé kovy. Cena stříbra vyskočila o více než tři procenta, zatímco platina přidala přibližně sedm procent. V případě průmyslových kovů se pozornost soustředila na měď. Futures na Londýnské burze kovů vzrostly nad 13 000 dolarů za tunu, když se čínští obchodníci vrátili z lunárních svátků a zvýšili aktivitu na trhu.
Analytici upozorňují, že trh s mědí vykazuje první známky oživení poptávky, nicméně vysoké zásoby mohou krátkodobě brzdit prudší růst. Pro investory je důležité sledovat nejen vývoj cen, ale i fundamentální faktory, jako je objem zásob a dynamika globální průmyslové výroby.
Z pohledu investorů představuje současné prostředí kombinaci podpůrných i brzdících faktorů. Geopolitická rizika, obchodní napětí a nákupy centrálních bank hrají ve prospěch zlata. Naopak stabilní měnová politika a vyšší sazby působí jako protiváha. Pokud by však došlo k uvolnění měnové politiky nebo k dalšímu nárůstu globální nejistoty, mohl by být scénář výraznějšího růstu cen realistický.
