Cena zlata v pondělí prudce vzrostla a dosáhla nového historického maxima, když se v asijském obchodování přiblížila hranici 4 100 USD za trojskou unci. Hlavním důvodem tohoto růstu jsou opětovně vyhrocené obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou, které přiměly investory přesunout kapitál do bezpečnějších aktiv. Zlato, tradiční symbol stability v dobách geopolitické nejistoty, tak znovu potvrdilo svou roli globálního bezpečného přístavu.
Podle dat agentury Investing.com vzrostla spotová cena zlata o 1,3 % na 4 070,29 USD za unci v 02:53 ET (05:53 GMT), poté co krátce předtím dosáhla rekordní hodnoty 4 078,05 USD. Futures na americké zlato se zvýšily dokonce o 1,6 % na 4 089,45 USD za unci. Růst se přitom neomezil pouze na zlato – stříbro také zaznamenalo skok na nové historické maximum, když se svezlo na vlně rostoucího zájmu o drahé kovy.
Tento prudký růst přišel krátce poté, co prezident Donald Trump v pátek znovu rozpoutal obavy z obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Trump pohrozil uvalením až 100% cel na čínský dovoz a rovněž oznámil možnost zpřísnění kontrol vývozu klíčových technologií. Tato slova okamžitě otřásla světovými trhy – investoři začali přesouvat prostředky z akcií do bezpečných komodit, zejména zlata, které reagovalo nejrychleji a nejvýrazněji.
Během víkendu však Trump svůj tón mírně zklidnil, když na sociální síti Truth Social uvedl, že „se není třeba Číny obávat“ a že Washington neplánuje okamžitou eskalaci situace. Tento krok sice na chvíli uklidnil trhy, ale nervozita přetrvává. Investoři si totiž uvědomují, že jakákoli náhlá změna v politickém postoji Bílého domu může znovu rozpoutat výprodeje na akciových trzích a posílit útěk k bezpečným aktivům.
Reakce Pekingu na americké prohlášení byla nekompromisní. Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že země „nechce obchodní válku, ale nebojí se jí“, a dodalo, že přijme přiměřená protiopatření, pokud Spojené státy zavedou nová cla. Tento odhodlaný postoj zvýšil obavy z opětovné eskalace konfliktu, který by mohl poškodit globální obchod i investiční klima.
Zlato letos posílilo již o více než 50 %, a to díky několika faktorům. Kromě geopolitického napětí stojí za růstem také očekávání nižších úrokových sazeb v USA, což snižuje atraktivitu dolaru a podporuje poptávku po drahých kovech. Významnou roli hraje i aktivní nákup zlata centrálními bankami, které diverzifikují své rezervy v obavách z dlouhodobé inflační nejistoty a oslabování měn.
Dalším impulsem pro růst ceny zlata i dalších kovů je nejistota na akciových trzích, která zvyšuje poptávku po alternativních investicích. Globální indexy se v posledních týdnech dostaly pod tlak kvůli obavám z dopadů obchodních sporů, zpomalujícímu růstu Číny a možné recesi ve vyspělých ekonomikách.
Zlato však nebylo jediným vítězem pondělního obchodování. Stříbro prodloužilo svou vítěznou sérii a vyšplhalo na rekordních 51,7 USD za unci, což představuje denní nárůst o 2,4 %. Analytici uvádějí, že tento růst byl podpořen silnou investiční poptávkou, napjatou nabídkou a krátkodobým tlakem na londýnských trzích. Růst poptávky po stříbře navíc podporují i průmyslové faktory, protože kov se široce využívá v solárních panelech, elektronice i elektromobilech.
Výrazný růst zaznamenaly také další kovy – platina posílila o téměř 3 % na 1 669,60 USD za unci a měď na Londýnské burze kovů vzrostla o 1,5 % na 10 572,75 USD za tunu. Americké futures na měď přidaly 1,7 % a dostaly se na 4,98 USD za libru.
K růstu průmyslových kovů přispěly i pozitivní čínské obchodní statistiky, které ukázaly, že vývoz i dovoz Číny v září výrazně překonaly očekávání, a to navzdory obavám z amerických cel. Tato data naznačují, že čínská ekonomika si zachovává určitou odolnost, což by mohlo podpořit poptávku po komoditách i v následujících měsících.
Celkově pondělní vývoj ukazuje, že investoři zůstávají opatrní a hledají jistotu v drahých kovech. Zlato opět potvrdilo, že i v éře rychlých změn na trzích a geopolitických otřesů zůstává symbolem důvěry a stability.
