Zlato pokračuje ve své působivé jízdě a drží se poblíž historického maxima, i když obchodníci nyní čekají na nové signály o budoucím směřování měnové politiky americké centrální banky. Minulý týden drahý kov zaznamenal již pátý týdenní růst v řadě, přičemž impulsem se stalo první snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému v tomto roce. Tento krok podpořil poptávku po zlatě, protože nižší sazby snižují náklady příležitosti držby tohoto aktiva, které samo o sobě nenese úroky.
Cena zlata se v pondělí ráno pohybovala přibližně 20 dolarů pod rekordní hranicí dosaženou v předchozím týdnu. Fed minulou středu snížil sazby o 25 bazických bodů, což okamžitě vyvolalo růst cen zlata směrem k historickému maximu. Euforie však mírně opadla poté, co předseda Fedu Jerome Powell zdůraznil, že budoucí rozhodnutí o sazbách budou činěna „zasedání po zasedání“. Tento opatrný postoj zabrzdil naděje investorů na rychlejší a agresivnější uvolnění měnové politiky.
Nižší sazby obecně zvyšují atraktivitu zlata. Když je výnos z dluhopisů nebo jiných bezpečných aktiv nízký, zlato získává na relativní hodnotě jako uchovatel hodnoty. To je důvod, proč investoři v době uvolňování měnové politiky tradičně hledají cestu právě k drahým kovům. Tentokrát však do hry vstupuje i silný prvek nejistoty – nejen ohledně inflace v USA, ale i ohledně celkového výhledu globální ekonomiky.
Obchodníci tento týden upírají zrak k nadcházejícím makroekonomickým údajům. Kromě indikátorů aktivity v Evropě bude klíčovou událostí páteční zveřejnění indexu cen osobních spotřebních výdajů (PCE) ve Spojených státech. Tento ukazatel je preferovaným měřítkem inflace pro Fed a investoři budou sledovat, zda jeho růst zpomalil. Pokud ano, mohl by to být další argument pro pokračující snižování sazeb. Ještě předtím bude trh pozorně poslouchat úterní vystoupení Jeroma Powella, od něhož se očekává komentář k výhledu ekonomiky.
Podle tržních dat obchodníci stále počítají s tím, že Fed letos provede přibližně dvě další snížení sazeb. Tato očekávání jsou jedním z hlavních motorů letošního raketového růstu zlata, jehož cena se od začátku roku zvedla o zhruba 40 %. Růst však není tažen pouze měnovou politikou. Do hry vstupují i geopolitické faktory – zejména pokračující konflikty a napětí, které zvyšují poptávku po tzv. bezpečných útočištích.
Významným vlivem na růst zlata byly také nákupy centrálních bank. Mnohé z nich v posledních letech zvyšují své zlaté rezervy jako pojistku proti oslabení dolaru a geopolitickým rizikům. Kromě toho rostla i poptávka prostřednictvím fondů obchodovaných na burze (ETF), což signalizuje silný institucionální zájem.
Svoji roli sehrála i obchodní politika USA. Zavedená cla prezidenta Donalda Trumpa vyvolávají obavy z dopadů na globální ekonomiku, což rovněž podporuje zlato jako bezpečné aktivum. Pokud by cla přispěla k dalšímu zpomalení mezinárodního obchodu, zlato by mohlo těžit z rostoucí nejistoty investorů.
Podle posledních dat se spotová cena zlata v pondělí ráno v Singapuru zvýšila o 0,1 % na 3 688,40 USD za unci. Současně posílil i Bloomberg Dollar Spot Index, který vzrostl o 0,1 %. Na trhu s ostatními drahými kovy zůstalo stříbro i platina stabilní, zatímco palladium mírně posílilo.
Zlato tak i nadále působí jako barometr nálady investorů, kteří hledají rovnováhu mezi nadějemi na uvolnění měnové politiky a obavami z inflace či geopolitických otřesů. Pokud Fed skutečně přistoupí k dalším dvěma snížením sazeb, mohlo by to znamenat další podporu pro růst cen zlata. Na druhou stranu, jakékoli známky zdrženlivosti ze strany centrální banky mohou rychle zchladit současný optimismus.
Celkový obrázek ukazuje, že zlato je v roce 2025 jedním z nejsledovanějších aktiv na finančních trzích. Spojuje v sobě prvky bezpečného přístavu i spekulativní investice, přičemž jeho cena reaguje nejen na pohyby úrokových sazeb, ale také na globální politické a ekonomické faktory. To z něj činí nástroj, který obchodníci bedlivě sledují den za dnem.
