Zlato patří mezi tradiční bezpečná aktiva, která investoři vyhledávají v dobách geopolitického napětí. Přesto se jeho cena v tomto týdnu vyvíjela překvapivě slabě. Přestože konflikt na Blízkém východě vyvolal zvýšenou nervozitu na finančních trzích, zlato směřuje k výraznější týdenní ztrátě. Hlavním důvodem je silný americký dolar a rostoucí výnosy státních dluhopisů, které snižují atraktivitu tohoto drahého kovu.
V pátek ráno ceny zlata mírně rostly. Spotová cena zlata se obchodovala přibližně o 0,4 % výše kolem úrovně 5 101 dolarů za unci. Futures kontrakty na zlato posilovaly přibližně o 0,6 % a pohybovaly se kolem 5 110 dolarů za unci. Tento krátkodobý růst však nedokázal vymazat ztráty z předchozích dní.
Za celý týden totiž zlato směřuje k poklesu přesahujícímu 3 %. Investoři se v posledních dnech více soustředili na vývoj měnového trhu a výnosů státních dluhopisů než na geopolitická rizika. Právě tyto faktory totiž často rozhodují o tom, zda je zlato pro investory atraktivní.
Klíčovým faktorem je vývoj amerického dolaru. Ten v posledních dnech výrazně posiloval a index amerického dolaru směřuje k týdennímu růstu kolem 1,5 %. Silnější dolar obvykle zvyšuje cenu zlata pro investory, kteří používají jiné měny, což může omezovat poptávku po tomto kovu.
Vedle dolaru rostou také výnosy amerických státních dluhopisů. Pro investory to znamená, že mohou získat vyšší výnos z relativně bezpečných finančních instrumentů. Zlato naproti tomu žádný pravidelný výnos nenese, a proto jeho atraktivita v prostředí rostoucích výnosů často klesá.
Paradoxem současného vývoje je skutečnost, že geopolitická situace by za běžných okolností měla zlatu výrazně pomáhat. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem se totiž během týdne dále vyostřil a finanční trhy zůstávají v napětí.
Boje v regionu pokračují již několik dní a podle dostupných informací zatím neexistují jasné známky rychlého uklidnění situace. Raketové útoky a odvetné operace zasahují širší oblast Blízkého východu a zvyšují obavy z narušení dodávek energie.
Napětí v regionu zvýšilo také výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten uvedl, že Spojené státy chtějí po skončení konfliktu sehrát roli při výběru budoucího vůdce Íránu. Takové prohlášení naznačuje, že geopolitická situace může zůstat nestabilní i po skončení samotných bojů.
V podobných situacích bývá zlato tradičně považováno za bezpečný přístav pro investory. Tento týden však tento efekt výrazně oslabil právě kvůli makroekonomickým faktorům.
Velký vliv na trhy má také vývoj cen ropy. Ty během týdne výrazně vzrostly, když ceny ropných futures stouply o více než 18 %. Investoři se obávají narušení energetických dodávek z Perského zálivu, zejména pokud by došlo k omezení dopravy v Hormuzském průlivu.
Vyšší ceny ropy mají potenciál znovu zvýšit inflaci v globální ekonomice. To by mohlo zkomplikovat situaci centrálních bank, které se v posledních měsících snažily inflaci postupně dostat pod kontrolu.
Zejména americká Federální rezervní banka by v takovém prostředí mohla být opatrnější při snižování úrokových sazeb. Vyšší úrokové sazby však obecně snižují atraktivitu zlata, protože zvyšují výnosy jiných investičních aktiv.
Investoři proto nyní velmi pozorně sledují makroekonomická data ze Spojených států. Největší pozornost se upíná k měsíční zprávě o zaměstnanosti mimo zemědělský sektor, která může napovědět, jak silná zůstává americká ekonomika.
Ekonomové očekávají, že americká ekonomika vytvořila v únoru přibližně desítky tisíc nových pracovních míst a že míra nezaměstnanosti zůstane relativně stabilní. Pokud by však data byla silnější, než se očekává, mohlo by to posílit argumenty pro delší období vyšších úrokových sazeb.
Vedle zlata se na trzích pohybovaly také další průmyslové a drahé kovy. Cena stříbra vzrostla přibližně o 1,9 %, zatímco platina přidala asi 0,8 %.
Zajímavý vývoj zaznamenal také trh s mědí. Referenční futures na měď na Londýnské burze kovů mírně klesly, zatímco americké kontrakty zaznamenaly mírný růst. Významnou zprávou však byl prudký nárůst zásob mědi sledovaných londýnskou burzou.
Tyto zásoby vzrostly téměř o 8 % a dosáhly nejvyšší úrovně za posledních šestnáct měsíců. Analytici upozorňují, že tento nárůst odráží změnu cenových signálů mezi jednotlivými trhy.
V minulém roce se měď ve Spojených státech obchodovala s výraznou prémií, což podporovalo přesun kovu do amerických skladů. Nyní se však cenové rozdíly začínají vyrovnávat a kov se postupně vrací do globálních burzovních zásob.
Vyšší zásoby mědi mohou v krátkodobém horizontu vytvářet tlak na její cenu. To naznačuje, že trh s průmyslovými kovy může v následujících týdnech čelit složitějším podmínkám.
Celkově tak vývoj na komoditních trzích ukazuje, že investoři musí v současnosti sledovat kombinaci geopolitických událostí a makroekonomických faktorů. Právě jejich souhra bude v následujících týdnech určovat směr nejen cen zlata, ale i dalších klíčových komodit.
