Vývoj na amerických trzích v posledních dnech ukazuje zásadní změnu investičního prostředí. Zlato, které je tradičně považováno za bezpečné útočiště v dobách nejistoty, směřuje k nejhoršímu týdnu za posledních šest let. Tento vývoj překvapil mnoho investorů, kteří očekávali, že geopolitické napětí bude cenu drahého kovu podporovat.
Opak je však pravdou. Hlavním důvodem poklesu není nedostatek poptávky po bezpečných aktivech, ale prudký růst cen energií. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem způsobil výrazné zdražení ropy a plynu, což okamžitě zvýšilo inflační očekávání. A právě inflace je klíčovým faktorem, který ovlivňuje rozhodování americké centrální banky.
Federální rezervní systém se v tomto týdnu rozhodl ponechat úrokové sazby beze změny. Předseda Jerome Powell jasně naznačil, že ke snížení sazeb dojde pouze tehdy, pokud bude inflace viditelně klesat. Rostoucí ceny energií však tento scénář komplikují. Trhy proto začaly přehodnocovat své sázky na rychlé uvolnění měnové politiky.
Tento posun má zásadní dopad na zlato. Jelikož nenese žádný úrok, stává se v prostředí vyšších sazeb méně atraktivním. Investoři se tak přesouvají do výnosových aktiv, jako jsou státní dluhopisy nebo dolarové instrumenty. Výsledkem je kombinace silnějšího dolaru a rostoucích výnosů, která tlačí cenu zlata dolů.
Za celý týden se cena kovu propadla přibližně o 7 % na úroveň kolem 4 685 dolarů za unci. Jedná se o největší týdenní pokles od roku 2020. Navíc nejde o jednorázový výkyv. Zlato klesá již několik týdnů v řadě od začátku eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Dalším důležitým signálem je chování investorů prostřednictvím ETF fondů. Ty zaznamenaly třetí týden odlivu kapitálu, přičemž jejich držba klesla o více než 60 tun. To naznačuje, že institucionální investoři ztrácejí krátkodobou důvěru v růst ceny zlata a spíše přesouvají kapitál jinam.
Z amerického pohledu je důležité sledovat také širší kontext. Podobná situace nastala v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, kdy energetický šok způsobil dlouhodobý tlak na drahé kovy. Tehdy zlato klesalo několik měsíců v řadě. Současný vývoj tak může být začátkem podobného trendu.
Navzdory současnému poklesu však nelze ignorovat dlouhodobý vývoj. Od začátku roku zůstává zlato přibližně o 8 % výše a ještě na konci ledna se obchodovalo poblíž historických maxim. Tento růst byl podpořen nákupy centrálních bank a obavami o stabilitu měnového systému.
Krátkodobě ale převažuje negativní sentiment. Technické ukazatele naznačují, že zlato se blíží přeprodaným úrovním, což může přinést krátké oživení. To však pravděpodobně nebude znamenat změnu trendu, pokud nedojde k uklidnění situace na energetických trzích.
Na vývoj v USA reagují i asijské trhy, které jsou na ceny energií mimořádně citlivé. Regionální ekonomiky patří mezi největší dovozce ropy, a proto pro ně růst cen představuje významné riziko. Vyšší náklady na energie mohou zpomalit růst a zároveň zvýšit inflační tlaky, což komplikuje měnovou politiku tamních centrálních bank.
U ostatních drahých kovů vzrostla cena stříbra o 1,4 % na 73,87 USD za unci, ale za tento týden je stále nižší o více než 8 %.
Palladium a platina také směřovaly k týdenním ztrátám. Index Bloomberg Dollar Spot Index se téměř nezměnil.
Investoři v Asii proto sledují nejen vývoj zlata, ale především ceny ropy a rozhodování amerického Fedu. Tyto faktory nyní určují směr globálních trhů mnohem více než samotné fundamenty jednotlivých společností.
Celkově se trhy nacházejí v prostředí, kde tradiční vztahy přestávají platit. Zlato, které mělo sloužit jako ochrana proti nejistotě, nyní oslabuje kvůli stejným faktorům, které tuto nejistotu vytvářejí. Pro investory to znamená jediné – sledovat makroekonomické signály pečlivěji než kdy dříve.
