Cena zlata nadále zůstává na vysokých úrovních poté, co v závěru minulého týdne zaznamenala největší denní růst za poslední dva měsíce. Investoři po celém světě se přesouvají k bezpečnějším aktivům, jakými jsou drahé kovy, protože vývoj na trzích naznačuje rostoucí obavy z ochlazení americké ekonomiky, politické nejistoty a obnovených obchodních napětí.
Zlato se v pondělí dopoledne obchodovalo v blízkosti 3 360 USD za unci, poté co v předchozí obchodní seanci prudce posílilo o 2,2 %. Tento skok byl reakcí na dvě klíčové události, které narušily důvěru v ekonomický vývoj – výrazně horší data z amerického trhu práce a zavedení nových cel prezidentem Donaldem Trumpem. Oba faktory přiměly investory přehodnotit své očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb v USA a zároveň posílily poptávku po aktivech, která jsou tradičně považována za „bezpečný přístav“ v časech nejistoty.
Podle údajů zveřejněných americkým Úřadem pro statistiku práce bylo v červenci vytvořeno pouze 73 000 nových pracovních míst, což je hluboko pod očekáváním analytiků. Navíc došlo ke zpětné revizi dat za květen a červen, která odhalila, že bylo původně nahlášeno téměř o 260 000 pracovních míst více, než kolik jich ve skutečnosti vzniklo. Tyto zprávy zasáhly trhy jako blesk z čistého nebe – akcie oslabily, výnosy dluhopisů klesly a dolar ztratil na síle.
V návaznosti na zveřejnění této statistiky prezident Trump nečekaně propustil šéfa zmíněného statistického úřadu, což vyvolalo další vlnu nejistoty ohledně důvěryhodnosti budoucích makroekonomických údajů a posílilo spekulace o politickém zasahování do nezávislých institucí. Tento krok trhy nevítaly – investoři vnímají stabilitu institucí jako klíčovou podmínku pro dlouhodobé řízení rizik.
Zlato během letošního roku již vzrostlo o více než 25 %, což je důsledkem několika propojených faktorů. Kromě americké vnitropolitické nejistoty a zmíněných makrodat přispívá k růstu i pokračující geopolitické napětí – zejména vztahy USA s Čínou, vývoj na Blízkém východě a obavy z globálního zpomalení. To vše motivuje centrální banky i velké investory k navyšování zásob fyzického zlata a ETF fondů vázaných na drahé kovy.
Zavedení nových cel na dovoz z desítek zemí, mezi nimiž jsou Kanada, Indie, Brazílie nebo Tchaj-wan, zvedlo průměrnou americkou celní sazbu na nejvyšší úroveň od 30. let minulého století – kolem 18 %. Tento krok byl investory vnímán jako další signál, že se Spojené státy přibližují k agresivnímu protekcionismu, který může vyvolat nejen obchodní války, ale i narušení globálních dodavatelských řetězců. Tato situace opět nahrává zlatu jako stabilnímu aktivu v prostředí plném výkyvů.
Na komoditních trzích se v pondělí cena zlata pohybovala těsně pod hranicí 3 360 USD za unci. V Singapuru konkrétně oslabila o 0,1 % na 3 359,81 USD, což ale neznamená změnu trendu – spíše jde o technickou korekci po prudkém růstu. Bloomberg Dollar Spot Index, který sleduje vývoj amerického dolaru vůči koši hlavních měn, klesl o 0,1 %, což zlatu obvykle pomáhá. Z ostatních drahých kovů si stříbro polepšilo o 0,2 %, zatímco palladium a platina mírně ztrácely.
Analytici očekávají, že zájem o zlato poroste i v následujících týdnech, a to nejen kvůli spekulacím o snižování sazeb americkou centrální bankou, ale také kvůli pokračujícím nákupům ze strany centrálních bank po celém světě. Mnohé z nich se snaží diverzifikovat své rezervy právě směrem ke zlatu, aby omezily expozici vůči dolaru a zajistily se proti měnové volatilitě.
Celkově tedy zlato těží z kombinace ekonomických obav, geopolitických rizik a měnové politiky, která směřuje ke snižování sazeb. V tomto prostředí se jeho role jako uchovatele hodnoty opět dostává do popředí a může sloužit nejen jako nástroj diverzifikace portfolia, ale i jako indikátor důvěry v budoucí ekonomický vývoj.
