Cena zlata i nadále zůstává blízko svého nedávného maxima, a to díky rostoucím očekáváním, že Federální rezervní systém (Fed) bude v letošním roce nucen dvakrát snížit úrokové sazby. Impulzem pro tento vývoj se stala slabší data ze Spojených států, která ukazují na zpomalující ekonomiku – zejména v oblasti služeb a zaměstnanosti. Investoři nyní stále více sází na to, že americká centrální banka bude muset reagovat změkčením měnové politiky, aby zabránila recesi.
Ve středu zlato posílilo o 0,6 % a ve čtvrtek ráno v Singapuru se jeho spotová cena obchodovala kolem 3 375,21 USD za unci, tedy na hodnotách, které jsou velmi blízko letošním maximům. Tento vývoj byl tažen několika faktory – slabými daty z USA, klesajícími výnosy státních dluhopisů a očekávaným uvolněním měnové politiky. Swapoví obchodníci již do cen začlenili dvě pravděpodobná snížení sazeb Fedu – jedno v říjnu a druhé v prosinci. A právě nižší úrokové sazby jsou z historického pohledu příznivé pro zlato, protože tento kov sám o sobě nenese žádný úrok a v prostředí klesajících výnosů z jiných aktiv roste jeho relativní atraktivita.
Zlato navíc tradičně těží ze situací, kdy panuje zvýšená nejistota na finančních trzích. A právě v posledních dnech se na obzoru opět objevily známky napětí v oblasti globálních obchodních vztahů. Prezident USA Donald Trump oznámil zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku, čímž zvýšil obchodní tlak na své partnery. Cílem těchto opatření je zřejmě vytvořit silnější vyjednávací pozici, avšak dopady jsou často opačné – trhy znejistí a investoři začínají hledat bezpečnější alternativy. K tomu přispěla i rétorika vůči Číně, když Trump označil prezidenta Si Ťin-pchinga za „velmi obtížného partnera pro jednání“, čímž prakticky popřel možnost blízkého průlomu v obchodních rozhovorech.
Také dlouhodobý růst ceny zlata ukazuje, že investoři vnímají kov jako spolehlivou ochranu proti rizikům. Od začátku roku zlato zpevnilo téměř o 30 % a v dubnu dokonce dosáhlo rekordního historického maxima. Tento růst však není jen důsledkem obav z recese či obchodních sporů. Významnou roli hrají také centrální banky, které v posledních letech navyšují své zlaté rezervy. Tento trend je částečně motivován snahou diverzifikovat své devizové rezervy a omezit závislost na americkém dolaru – zejména v době, kdy geopolitické napětí narůstá.
Zlato se tak opět ukazuje jako bezpečný přístav v době turbulence. Nejde však jen o samotné USA a jejich fiskální či obchodní politiku. Globální investoři stále více reflektují možné scénáře, kdy dojde k dalšímu narušení dodavatelských řetězců, přetrvávajícímu zpomalení čínské ekonomiky, nebo dokonce rozkolu mezi západními aliancemi. V takových chvílích se investice do fyzického zlata nebo zlatých ETF stávají pro mnohé institucionální i drobné investory racionální volbou.
Vývoj v dalších drahých kovech zůstává smíšený. Stříbro zůstalo prakticky beze změny, zatímco platina a palladium zaznamenaly mírné posílení. Tento růst je ovšem méně tažen globálními makroekonomickými faktory a více specifickou poptávkou z automobilového a technologického sektoru. Platina i palladium se totiž používají především v průmyslových aplikacích a jejich ceny jsou proto citlivější na konkrétní výrobní data než na měnovou politiku.
Zvláštní pozornost se nyní upírá k pátečním údajům o zaměstnanosti v USA, které mohou trhy znovu výrazně ovlivnit. Pokud data potvrdí zpomalení tvorby nových pracovních míst a stabilní, ale vyšší míru nezaměstnanosti, tlak na Fed, aby sáhl k uvolnění politiky, ještě zesílí. V takovém případě by zlato mohlo dále posílit a přiblížit se opět rekordním hodnotám.
