Cena zlata se v posledních dnech pohybuje v relativně úzkém rozpětí, protože investoři současně vyhodnocují několik důležitých faktorů. Na jedné straně stojí nové údaje o inflaci ve Spojených státech, které ovlivňují očekávání ohledně měnové politiky Federálního rezervního systému. Na straně druhé působí geopolitické napětí na Blízkém východě, které výrazně ovlivňuje ceny energií a tím i širší finanční trhy.
Spotová cena zlata mírně vzrostla přibližně o 0,1 % a vymazala část předchozích ztrát. I když jádrová inflace v americké ekonomice na začátku roku vykazovala spíše mírnější tempo růstu, obavy z budoucího vývoje cen zůstávají. Konflikt na Blízkém východě totiž tlačí nahoru ceny ropy, což může v dalších měsících zvýšit inflační tlaky. Právě tento faktor vedl obchodníky k tomu, že začali omezovat některé své sázky na rychlé snižování úrokových sazeb ze strany americké centrální banky.
Vyšší nebo déle trvající úrokové sazby přitom obvykle představují pro zlato nepříznivé prostředí. Tento drahý kov totiž investorům nepřináší žádný pravidelný výnos, například v podobě dividendy nebo úroku. Pokud jsou výnosy z dluhopisů nebo jiných bezpečných aktiv relativně vysoké, část investorů proto přesouvá kapitál právě do těchto nástrojů a poptávka po zlatě může dočasně oslabit.
Dalším důležitým faktorem je pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Boje trvají již téměř dva týdny a podle dostupných informací narušují některé části ropného průmyslu v regionu, zejména těžbu a rafinování ropy. To se promítlo do vývoje na energetických trzích, kde cena ropy Brent během asijského obchodování krátce překonala hranici 100 dolarů za barel. Od začátku letošního roku se cena této referenční ropy zvýšila přibližně o 60 %, což výrazně zvyšuje tlak na globální inflaci.
Zlato v takovém prostředí plní pro investory několik funkcí zároveň. Na jedné straně je tradičně vnímáno jako bezpečné útočiště v době geopolitické nejistoty nebo finanční volatility. Na straně druhé slouží také jako zdroj likvidity, který mohou investoři v případě potřeby rychle prodat a získané prostředky využít jinde v portfoliu. Právě tento druhý efekt byl v posledních týdnech poměrně výrazný.
Objem zlata drženého ve fondech obchodovaných na burze, takzvaných ETF, totiž od začátku konfliktu klesá. Minulý týden byl zaznamenán největší týdenní odliv zlata z těchto fondů za více než dva roky. Tento vývoj naznačuje, že část investorů využila růstu ceny kovu k realizaci zisků nebo k přesunu kapitálu do jiných aktiv.
Někteří analytici však upozorňují, že dlouhodobější výhled pro zlato může zůstat příznivý. Jeff Currie ze společnosti Carlyle Group uvedl v rozhovoru pro Bloomberg Television, že současná situace může ve výsledku vést k vyšší poptávce po tomto drahém kovu. Podle jeho názoru se totiž mění struktura globální poptávky.
V minulosti se často stávalo, že když ceny ropy výrazně vzrostly, producenti ropy získali vysoké příjmy v amerických dolarech. Tyto prostředky následně investovali především do amerických finančních aktiv, například do státních dluhopisů. V současnosti však některé rozvíjející se ekonomiky volí jinou strategii.
Podle Currieho roste zájem o zlato zejména mezi zeměmi, které se snaží diverzifikovat své devizové rezervy. Důvodem jsou také obavy z možného zmrazení rezerv držených v zahraničí, podobně jako se to stalo Rusku po roce 2022. Zlato je v tomto ohledu považováno za aktivum, které není přímo závislé na finanční infrastruktuře jednotlivých států.
Od začátku letošního roku zlato posílilo přibližně o pětinu. Tento růst byl z velké části podporován právě poptávkou investorů hledajících bezpečné útočiště v prostředí rostoucí geopolitické nejistoty. Od vypuknutí současného konfliktu na konci února se však tempo růstu výrazně zpomalilo a ceny se spíše stabilizovaly.
Spotová cena zlata se během londýnského obchodování pohybovala kolem 5 178 dolarů za unci. Na trhu s dalšími drahými kovy byl vývoj spíše pozitivní. Stříbro vzrostlo přibližně o 1,3 % a posílily také ceny platiny a palladia. Americký dolar mezitím mírně zpevnil, když index sledující jeho vývoj vůči hlavním světovým měnám vzrostl přibližně o 0,1 %.
