Cena zlata se po prudkém třídenním růstu, který tento drahý kov vynesl nad historickou hranici 4 500 dolarů za unci, stabilizovala a během středeční seance se pohybovala jen minimálně. Po extrémně silném závěru roku tak část obchodníků přistoupila k realizaci zisků, což je na trzích s komoditami běžný jev, zejména když se blíží konec roku a bilancuje se mimořádně úspěšné období. Přesto zůstává celkový obrázek pro drahé kovy mimořádně silný a letošní rok se zapíše jako jeden z nejvýraznějších v moderní historii.
Zlato má za rok 2025 zhodnocení blížící se 70 %, což jej řadí mezi nejvýkonnější aktiva napříč finančními trhy. Stabilizace ceny proto není známkou změny trendu, ale spíše krátkodobým vydechnutím po prudkém růstu. Technické indikátory totiž již několik dní upozorňovaly na překoupenost trhu. Čtrnáctidenní index relativní síly RSI se nacházel hluboko nad hranicí 70 bodů, což často signalizuje zvýšené riziko krátkodobé korekce nebo alespoň konsolidace.
Jedním z hlavních motorů růstu zlata v posledních týdnech byla jeho role bezpečného útočiště. Eskalující napětí ve Venezuele, kde Spojené státy blokují ropné tankery, spolu s pokračujícími geopolitickými riziky v dalších regionech světa zvyšují nejistotu investorů. V takovém prostředí se zlato tradičně stává jedním z hlavních nástrojů ochrany kapitálu. Dalším klíčovým faktorem jsou očekávání ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Trhy sází na to, že Federální rezervní systém USA bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což zvyšuje atraktivitu aktiv, která sama o sobě nenesou výnos, jako jsou právě drahé kovy.
Zlato i stříbro jsou zároveň na cestě k nejlepšímu ročnímu výkonu od roku 1979. Tento výjimečný růst není tažen pouze spekulacemi, ale stojí za ním velmi silná fundamentální poptávka. Významnou roli hrají nákupy centrálních bank, které v posledních letech masivně navyšují své zlaté rezervy. Podle dat World Gold Council navíc letos rostly držby burzovně obchodovaných fondů krytých zlatem každý měsíc s výjimkou května, což potvrzuje stabilní zájem institucionálních investorů.
K růstu cen drahých kovů přispěly také kroky amerického prezidenta Donald Trump, které zásadně ovlivnily globální obchodní prostředí. Jeho tlak na přetvoření mezinárodního obchodu, spolu s opakovanými výroky týkajícími se nezávislosti centrální banky, posílil obavy investorů z dlouhodobého oslabování hodnoty měn a státních dluhopisů. Tento takzvaný debasement trade, tedy ústup od měn a dluhových instrumentů, významně zvýšil zájem o fyzická aktiva, zejména zlato a stříbro.
Podle Johna Feeneyho ze společnosti Guardian Vaults je současný růst drahých kovů tažen kombinací trvalé fyzické poptávky a zvýšené citlivosti investorů na makroekonomická rizika. Trh podle něj nevykazuje znaky čistě spekulativní bubliny, ale spíše hlubšího přesvědčení o dlouhodobé hodnotě drahých kovů. Tento pohled podporuje i rychlý návrat zlata po říjnovém poklesu z předchozího maxima kolem 4 381 dolarů, kdy se obavy z přehřátí trhu ukázaly jako krátkodobé.
Optimistický výhled potvrzují také velké investiční banky. Goldman Sachs patří mezi instituce, které očekávají další růst cen v roce 2026, přičemž jejich základní scénář počítá s úrovní kolem 4 900 dolarů za unci a připouští i rizika směrem k vyšším hodnotám. Významným podpůrným faktorem byly rovněž masivní přílivy kapitálu do ETF fondů. Podíly ve fondu SPDR Gold Trust, největším zlatém ETF na světě, letos vzrostly o více než pětinu.
Ještě dynamičtější vývoj zaznamenalo stříbro, které se tento týden poprvé obchodovalo nad hranicí 70 dolarů za unci.
Jeho růst byl podpořen nejen spekulativními přílivy, ale také narušením dodávek po historickém short squeeze na podzim. Většina dostupného stříbra zůstává v New Yorku, kde obchodníci vyčkávají na výsledek šetření amerických úřadů ohledně dovozu kritických minerálů, což by mohlo vést k novým obchodním omezením.
Výraznou pozornost na sebe strhla také platina, která se poprvé od roku 1987 obchodovala nad hranicí 2 300 dolarů za unci. Omezené zásoby, vysoké náklady na půjčky a přerušení dodávek v Jižní Africe, hlavním producentském regionu, tlačí tento kov do strukturálního deficitu. Přestože ve středu část zisků odevzdala, její letošní růst přesahující 140 % zůstává výjimečný.
Aktuální stabilizace cen zlata tak spíše potvrzuje sílu celého sektoru drahých kovů než jeho vyčerpání. Krátkodobé korekce jsou přirozenou součástí prudkých růstových trendů a fundamentální faktory, které zlato vynesly na historická maxima, zůstávají nadále velmi silné.
