Cena zlata ve středu ráno mírně posílila a obchodovala se poblíž hranice 3 311 dolarů za unci, čímž si kov částečně napravoval ztráty z předchozích dvou dnů. V úterý zlato oslabilo o 1,3 %, především v reakci na pozitivní data z USA, která naznačovala zlepšení ekonomického sentimentu a obnovující se důvěru spotřebitelů. Ačkoli dolar po těchto zprávách posílil a zlato tak pro držitele jiných měn zdražilo, část investorů se k drahému kovu přece jen vrátila – zejména kvůli přetrvávající nejistotě v oblasti geopolitiky a obchodu.
Zlato letos zatím zaznamenalo růst o více než 25 %, i když se stále obchoduje zhruba 200 dolarů pod svým historickým maximem z minulého měsíce. Tento vývoj dokazuje, že žlutý kov si i přes krátkodobé výkyvy zachovává status bezpečného útočiště. V období zvýšené volatility a globálních rizik zůstává atraktivní volbou pro investory, kteří hledají stabilitu mimo tradiční akciová a dluhopisová aktiva.
Příznivější ekonomická data z USA, zejména prudké zotavení důvěry spotřebitelů v květnu, vyvolala silnou reakci na devizových trzích. Dolar okamžitě posílil a Bloomberg Dollar Spot Index v úterý vzrostl o půl procenta. Silnější americká měna však tradičně působí jako protiváha cen zlata – protože pro držitele jiných měn se tím stává méně dostupným. I přesto dnes zlato dokázalo růst, což lze přičíst nejen technické korekci, ale také přetrvávajícím globálním nejistotám.
Jedním z klíčových faktorů, které drží zlato v hledáčku investorů, je nejistota kolem obchodních vztahů mezi hlavními světovými ekonomikami. Ačkoli prezident Donald Trump nedávno pohrozil zavedením 50% cel na dovoz z Evropské unie, situace se v posledních dnech mírně uklidnila. Americký prezident totiž uvedl, že jej povzbudil pokrok v jednáních s Bruselem a oceňuje snahu evropských politiků o rychlejší dohodu. Tento posun v rétorice zatím neznamená definitivní uvolnění napětí, ale přispívá k lehkému optimismu na trzích.
Kromě obchodní diplomacie se investoři zaměřují také na geopolitické napětí. Stále přetrvávají obavy z vývoje na Ukrajině a v oblasti Blízkého východu, kde dochází k nestabilitě, která má potenciál ovlivnit globální trhy. K tomu se přidává i rostoucí americký deficit a otázky kolem udržitelnosti fiskální politiky Spojených států. Tyto faktory vedou k opatrnosti a posilují argumenty pro držení části portfolia ve zlatě jako pojistky proti systémovým rizikům.
Dalším důležitým bodem na radaru investorů je očekávané zveřejnění indexu cen osobních spotřebních výdajů (PCE), který je preferovaným ukazatelem inflace pro Federální rezervní systém. Jde o klíčový údaj, který ovlivní další směřování měnové politiky USA. Trh se nyní nachází v očekávacím režimu – jakýkoli náznak toho, že inflace opět zrychluje, může vyvolat reakci v podobě růstu výnosů z dluhopisů a posílení dolaru, což by mohlo cenu zlata opět oslabit. Naopak potvrzení zpomalování inflace by mohlo podpořit další růst ceny zlata.
Spotová cena zlata se ve středu v 8:07 londýnského času zvýšila o 0,3 % na 3 311,47 USD za unci. Stříbro se téměř nezměnilo a nadále oscilovalo kolem své úterní úrovně, zatímco platina a palladium zaznamenaly menší zisky. Tyto kovy, které jsou částečně závislé i na průmyslové poptávce, se nacházejí pod menším tlakem než zlato, ale i jejich vývoj zůstává citlivý na makroekonomická data a změny nálad investorů.
Zlato tak zůstává aktivem, jehož cena se utváří pod vlivem celé řady faktorů – od inflace, měnové politiky a síly dolaru až po geopolitiku a náladu trhu. I přes krátkodobé korekce zůstává dlouhodobý výhled pozitivní, zejména pokud zůstane vysoká úroveň nejistoty v oblasti světového obchodu a geopolitického prostředí. Investoři proto budou i nadále bedlivě sledovat další vývoj a podle toho upravovat své pozice.
