Ceny zlata ve čtvrtek mírně vzrostly, a to v reakci na rostoucí nervozitu investorů v souvislosti s blížícím se termínem zavedení nových cel ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Tento nárůst přichází poté, co zlato dosáhlo měsíčního minima, způsobeného předchozím poklesem očekávání ohledně snížení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky. Spotová cena zlata vzrostla o 1,1 % na 3 309,30 USD za unci a futures kontrakty na zlato se obchodovaly o 0,3 % výše na 3 361,17 USD za unci.
Zvýšený zájem o zlato jako bezpečný přístav je důsledkem nejistoty na globálních trzích, zejména s ohledem na plánované obchodní restrikce. Investoři reagují na hrozbu destabilizace světového obchodu a přesměrovávají svůj kapitál do bezpečných aktiv. Zlato tradičně slouží jako uchovatel hodnoty v obdobích geopolitických či ekonomických otřesů a aktuální situace znovu potvrzuje tuto roli.
Trumpovo rozhodnutí uvalit nová cla od 1. srpna přispělo k nervozitě na trzích. Spojené státy již oznámily obchodní dohodu s Jižní Koreou, která zavádí 15% clo na určité druhy dovozu. Indie ale zatím žádné dohody nedosáhla a bude čelit 25% clům. Brazílie je na tom ještě hůře – její exporty budou zatíženy až 50% celními sazbami. Očekává se, že Trump podepíše výkonné nařízení, kterým zavede vyšší cla na všechny země, které dosud nepodepsaly novou obchodní dohodu se Spojenými státy. Tento krok by mohl znamenat novou vlnu napětí na světových trzích.
Obchodníci se proto uchylují k defenzivním strategiím a zlato se vrací na výsluní jako bezpečná investice. Zvýšený příliv kapitálu do zlata zároveň pomohl smazat část předchozích ztrát, které vznikly v důsledku mírného uklidnění obchodních napětí v minulých týdnech.
Zlato však zároveň čelí určitému tlaku ze strany měnové politiky amerického Fedu. Ve středu Federální rezervní systém ponechal základní úrokové sazby beze změny v rozmezí 4,25 % až 4,50 %, což bylo očekáváno. Hlasování však ukázalo rozdílné postoje mezi jednotlivými členy rady guvernérů – proti ponechání sazeb byli Michelle Bowmanová a Christopher Waller. Předseda Fedu Jerome Powell při tiskové konferenci neposkytl žádný časový rámec pro případné snížení sazeb, čímž zmrazil očekávání trhu. Trhy nyní odhadují, že k prvnímu snížení dojde až koncem roku 2025.
Vysoké úrokové sazby snižují atraktivitu zlata, které nenese žádný výnos. V prostředí drahých peněz se investoři spíše poohlížejí po výnosnějších aktivech, což tlumí růst zlata navzdory geopolitické nejistotě.
Na rozdíl od zlata zažívá měď opačný vývoj. Zatímco futures na měď na Londýnské burze kovů klesly jen mírně o 0,7 % na 9 652,15 USD za tunu, americké futures propadly o dramatických 21 % na 4,3900 USD za libru. Důvodem je nová americká obchodní politika. Trump vyloučil rafinovanou měď z plánovaného 50% cla, zatímco polotovary z mědi a produkty s vysokým obsahem mědi budou těmito vysokými sazbami zasaženy. Měděná ruda, koncentráty ani katody do této skupiny nespadly.
Podle analytiků banky ING vedla lednová spekulace o clení mědi k rekordnímu objemu dodávek tohoto kovu do amerických přístavů. Spojené státy si tak vytvořily přebytek zásob, který nyní tlačí na cenu. Tento přebytek by navíc mohl být reexportován, což by dále ovlivnilo nabídku a poptávku na globálním trhu s mědí.
Obchodní napětí a clení kovů ovlivňuje i další trhy. Platina klesla o 3,4 % na 1 327,65 USD za unci a stříbro zlevnilo o 1,9 % na 37,015 USD za unci. Celkově tak trh s průmyslovými i drahými kovy zažívá zvýšenou volatilitu, způsobenou kombinací měnové politiky, obchodních kroků USA a měnící se struktury nabídky.
Vzhledem k tomu, že se blíží termín zavedení cel a že Fed zatím nehodlá měnit svou politiku, mohou se investoři připravit na období zvýšené nejistoty. Trh s drahými kovy se tak zřejmě ještě nějakou dobu bude pohybovat mezi dvěma silnými faktory: geopolitickými riziky a měnovou politikou.
