Cena zlata pokračuje v růstu, protože investoři reagují na kombinaci geopolitického napětí, nejednotné politiky americké centrální banky a obav ze zavedení nových cel. Tento drahý kov, tradičně považovaný za bezpečný přístav v době nejistoty, v pondělí přidal 0,5 % a dostal se na téměř 3 368 USD za unci. Investoři tak nadále hledají jistotu v prostředí, kde sílí tlak na snižování úrokových sazeb a hrozba celních opatření se stává stále reálnější.
Podle aktuálních dat se spotová cena zlata obchodovala v 13:35 místního času v Singapuru za 3 368,35 USD za unci. Spolu s růstem ceny zlata rostly také ceny dalších drahých kovů – stříbra, platiny a palladia. Zájem o tyto komodity je dlouhodobě spojen s obavami z poklesu hodnoty dolaru i s politickými turbulencemi, které nutí investory stahovat se k „tvrdým“ aktivům.
Klíčovým katalyzátorem aktuálního růstu je zvyšující se pravděpodobnost, že americký Federální rezervní systém (Fed) přistoupí ke snížení úrokových sazeb. Guvernér Fedu Christopher Waller minulý týden veřejně podpořil snížení sazeb a jeho kolegyně Michelle Bowmanová naznačila, že je tomuto kroku také nakloněna. To je významný signál, protože nižší úrokové sazby snižují náklady příležitosti držby zlata – které samo o sobě nenese úrok – a tím zvyšují jeho atraktivitu pro investory.
Na druhé straně však zůstává část členů Fedu opatrná, zejména kvůli riziku, že nová cla prezidenta Donalda Trumpa mohou vyvolat trvalejší inflační tlaky. Tato nejistota ohledně další měnové politiky vytváří na trzích zvláštní směs očekávání a nervozity – právě ideální prostředí pro posilování zlata.
Politické pozadí rozhodování Fedu nelze opomíjet. Prezident Trump otevřeně tlačí na předsedu Fedu Jeromea Powella, aby sazby snížil. Powellovo funkční období sice končí až v květnu 2026, ale Bílý dům již nyní údajně zvažuje alternativy. Média spekulují, že pokud by Powell nevyhověl, Trump by mohl zasáhnout personálně. Prezident nicméně odmítl zprávu Wall Street Journal, že mu ministr financí Scott Bessent doporučil Powella neodvolávat, protože by to mohlo negativně ovlivnit trhy.
Současná situace na trzích tak nabízí zajímavý paradox – obchodníci sázejí na snížení sazeb, ale zároveň se obávají, že právě cla by mohla inflaci znovu zvýšit. Tento rozpor podtrhuje nejistotu a vysvětluje, proč se zlato v posledních týdnech obchoduje v poměrně úzkém cenovém pásmu, přestože jeho dlouhodobý trend zůstává rostoucí.
Zlato letos zaznamenalo více než 25% růst. Tento vývoj je poháněn kombinací faktorů: od geopolitického napětí, přes pokles důvěry v dolarová aktiva, až po všeobecnou nejistotu ohledně vývoje světové ekonomiky. Investoři se postupně přesouvají ke konzervativním strategiím a diverzifikují svá portfolia o komodity, které tradičně drží svou hodnotu i v turbulentních časech.
Ve hře však není jen Fed. Obchodní napětí mezi USA a dalšími klíčovými partnery se dál stupňuje. Evropská unie plánuje tento týden schůzku, na níž hodlá připravit strategii pro případ, že s USA nedojde k obchodní dohodě. Prezident Trump stanovil 1. srpen jako termín, kdy vstoupí v platnost tzv. reciproční cla, pokud se jednání s EU a dalšími zeměmi nezdaří.
Tato hrozba obchodní války přispívá k celkové nervozitě a podporuje poptávku po zajištění. Zlato v takovém prostředí slouží nejen jako úkryt před inflací, ale i jako pojistka proti politickému riziku. Vzhledem k tomu, že Fed zatím neposkytl jasný časový rámec pro případné snížení sazeb a globální napětí roste, je pravděpodobné, že drahé kovy budou i nadále atraktivním cílem investorů.
Mezinárodní investoři tak zůstávají v pohotovosti. Jejich oči jsou upřeny jak na další výroky členů Fedu, tak na vývoj jednání mezi USA, EU a Čínou. Do té doby, než se situace vyjasní, bude zlato i nadále těžit z nejistoty – a to jak v oblasti měnové politiky, tak na poli globálního obchodu.
