Cena zlata pokračuje v růstu a zaznamenala již čtvrtý den posilování v řadě. Eskalace války na Blízkém východě přiměla investory přesouvat kapitál do bezpečnějších aktiv, přičemž výrazně rostly i ceny stříbra, platiny a palladia. Trhy reagují na pokračující vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu a následné odvetné útoky Teheránu.
Spotová cena zlata vzrostla až o 2,7 % nad hranici 5 400 dolarů za unci, čímž navázala na více než tříprocentní zisk z předchozího týdne. Konflikt se o víkendu dále rozšířil poté, co USA a Izrael zaútočily na Írán a zabily nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Írán následně odpověděl raketovými útoky na cíle v několika zemích regionu.
Geopolitické napětí se přidalo k již existujícím otřesům v mezinárodních vztazích a globálním obchodu, které byly v posledních měsících spojovány s kroky prezidenta Donalda Trumpa. Zlato tak pokračuje v dlouhodobém růstu, který je podpořen nejen geopolitikou, ale i zvýšenými nákupy centrálních bank a širším odklonem investorů od státních dluhopisů a měn.
Od začátku roku cena zlata vzrostla přibližně o čtvrtinu, a to i přes náhlý pokles z rekordní úrovně nad 5 595 dolarů za unci na konci ledna. Tento vývoj potvrzuje, že investoři vnímají zlato jako klíčový nástroj ochrany kapitálu v období nejistoty.
Analytici z Franklin Templeton Institute pod vedením Stephena Dovera uvedli, že zlato má tendenci těžit ze situací, kdy je sentiment na trzích nejprve ovlivněn rizikovou prémií a teprve následně fundamenty. Doporučují proto selektivní expozici vůči zlatu namísto širokých krátkých pozic na akciových trzích.
Napětí však nezačalo až současným konfliktem. Ještě před válkou s Íránem přijala administrativa prezidenta Trumpa agresivnější zahraničněpolitický postoj. Americké jednotky v lednu zadržely tehdejšího venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a administrativa rovněž vyhrožovala anexí Grónska. Spojené státy zároveň soustředily na Blízkém východě největší vojenské síly od války v Iráku v roce 2003.
Zlato tak v únoru zaznamenalo sedmý měsíční růst v řadě, což představuje nejdelší nepřerušenou sérii od roku 1973. Současná eskalace konfliktu tento trend dále posiluje.
V pondělí zároveň prudce vzrostly ceny ropy. Hrozba uzavření Hormuzského průlivu, klíčové dopravní tepny pro globální dodávky ropy, vedla k největšímu intradennímu růstu cen za poslední čtyři roky. Zisky se sice částečně zmírnily, následně však opět zesílily poté, co společnost Saudi Aramco podle informovaných zdrojů zastavila provoz jedné ze svých rafinerií po útoku dronů.
Rostl také americký dolar, když Bloomberg Dollar Spot Index posílil až o 0,7 %. Přesto ceny zlata i dalších komodit rostly navzdory silnější americké měně, což podle Hong Haoa ze společnosti Lotus Asset Management dokazuje, že tvrdá aktiva jsou v tomto mimořádném období vnímána jako skutečná hodnota.
Spotová cena zlata se pohybovala kolem 5 406 dolarů za unci. Stříbro vzrostlo o 2,4 % na přibližně 96 dolarů. Platina přidala 1,7 % a palladium posílilo o více než 3 %.
Pro investory je nyní klíčové sledovat další vývoj konfliktu, reakci ropných trhů a dopad na inflaci. Pokud by napětí přetrvávalo nebo se dále zhoršovalo, může zlato nadále těžit z poptávky po bezpečných aktivech.
