Cena zlata v úterý rostla poté, co americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt na Blízkém východě by se mohl brzy uklidnit. Trhy reagovaly na jeho komentáře poklesem cen ropy a oslabením amerického dolaru, což pomohlo drahému kovu získat zpět část ztrát z předchozího dne.
Zlato během obchodování posílilo až o přibližně 1,1 % a krátce se přiblížilo hranici 5 200 dolarů za trojskou unci. Později se cena stabilizovala kolem úrovně 5 180 dolarů za unci. Růst ceny zlata přišel ve chvíli, kdy index amerického dolaru oslabil přibližně o 0,3 až 0,4 % a ceny ropy prudce klesly po extrémně volatilním obchodování v předchozích dnech.
Impulsem pro změnu sentimentu byla především slova Donalda Trumpa, který uvedl, že konflikt s Íránem by mohl být „velmi brzy“ vyřešen. Takové vyjádření pomohlo uklidnit finanční trhy, které v posledních dnech reagovaly na eskalaci konfliktu výraznými cenovými výkyvy.
Napětí na Blízkém východě vedlo v předchozích dnech k prudkému růstu cen ropy, což vyvolalo obavy z nového inflačního šoku v globální ekonomice. Jedním z hlavních důvodů byl strach z možného uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.
Íránské raketové útoky na energetickou infrastrukturu a hrozby blokády této strategické námořní trasy vyvolaly na trzích výraznou nervozitu. Pokud by byl průliv skutečně uzavřen, mohlo by to způsobit výrazný růst cen energií a zvýšit inflaci v mnoha zemích.
Vyšší inflace by zároveň mohla omezit prostor centrálních bank pro snižování úrokových sazeb. A právě očekávání měnové politiky má na cenu zlata výrazný vliv. Zlato totiž nenese žádný úrok, a proto bývá méně atraktivní v prostředí rostoucích úrokových sazeb.
Geopolitické napětí tak vytvořilo na trhu se zlatem složitou situaci. Na jedné straně zlato tradičně funguje jako bezpečný přístav v době krizí, což může podporovat jeho cenu. Na druhé straně však růst inflace a vyšší úrokové sazby mohou cenu zlata naopak brzdit.
Suki Cooperová ze společnosti Standard Chartered upozorňuje, že zlato během podobných krizí často prochází krátkodobými výkyvy. Zpočátku může geopolitické riziko cenu kovu zvýšit, ale v okamžiku, kdy investoři potřebují hotovost, bývá zlato často jedním z aktiv, která prodávají.
Podle Cooperové tak zlato během krizí často plní dvojí roli. Nejprve slouží jako bezpečné útočiště pro investory, kteří se chtějí chránit před geopolitickými riziky. Později však může být využíváno jako zdroj likvidity, pokud investoři potřebují pokrýt ztráty na jiných trzích.
Navzdory aktuální volatilitě zůstává letošní výkonnost zlata velmi silná. Od začátku roku cena kovu vzrostla přibližně o 20 %. K růstu přispěla kombinace geopolitických napětí, obchodních sporů a nejistoty ohledně budoucí nezávislosti americké centrální banky.
Zajímavým signálem z trhu je však vývoj burzovně obchodovaných fondů zaměřených na zlato. Od začátku konfliktu na Blízkém východě totiž objem zlata drženého těmito fondy klesl. Podle dostupných dat se jejich držby snížily během jednoho týdne přibližně o 30 tun, což představuje největší týdenní odliv kapitálu za více než dva roky.
Podle Daniela Ghaliho ze společnosti TD Securities může být tento vývoj způsoben tím, že finanční trhy již do velké míry započítaly očekávané snížení úrokových sazeb. Někteří investoři tak mohli své pozice ve zlatě částečně uzavřít.
Současně však existují známky toho, že část investorů využila pokles cen k nákupu fyzického zlata na mimoburzovním trhu. Tyto nákupy zatím zůstávají relativně omezené a pohybují se v běžném rozsahu.
Donald Trump během tiskové konference ve svém resortu v Doralu na Floridě rovněž uvedl, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Cílem tohoto kroku by bylo zajistit bezpečnost energetických dodávek. Prezident však zatím neposkytl konkrétní detaily tohoto plánu.
Trump zároveň upozornil, že i když se situace může postupně uklidňovat, neočekává, že konflikt skončí během tohoto týdne. Investoři tak budou i nadále pečlivě sledovat geopolitický vývoj, který může výrazně ovlivnit ceny komodit i finančních aktiv.
Podle některých analytiků by v případě dalšího poklesu mohla cena zlata najít první technickou podporu kolem úrovně 5 000 dolarů za unci. Silnější podpora by se pak mohla nacházet přibližně v oblasti kolem 4 500 dolarů za unci.
Vedle zlata rostly také další drahé kovy. Cena stříbra vzrostla přibližně o 2,4 %, zatímco platina a palladium rovněž zaznamenaly růst.
