Cena zlata se na konci tohoto týdne ocitla pod značným tlakem, když investoři přehodnocovali svou poptávku po tradičních bezpečných aktivech. Po obnovení příměří mezi Izraelem a Íránem, které dočasně uklidnilo geopolitickou situaci na Blízkém východě, ztratilo zlato část své atraktivity. V pátek se cena tohoto drahého kovu propadla o více než 1 % a obchodovala se kolem 3 291 USD za unci. Za celý týden zaznamenalo zlato pokles o více než 2 %, což představuje druhou týdenní ztrátu v řadě.
Zlato se přitom celý týden drželo v relativně úzkém cenovém pásmu, ale výrazněji oslabilo právě po oznámení příměří, které ukončilo téměř dvoutýdenní konflikt mezi dvěma regionálními rivaly. Úterý přineslo prudký jednodenní propad, který byl nejvýraznějším pohybem za poslední týdny. Obnovení diplomatických cest a signály o zmírnění napětí způsobily, že investoři začali opouštět pozice ve zlatě a vracet se k rizikovějším třídám aktiv, jako jsou akcie nebo komodity vázané na růst.
Příměří nebylo jediným faktorem, který ovlivnil vývoj na trzích. K pozitivnímu sentimentu přispěly také zprávy o pokroku v obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Americký ministr obchodu Howard Lutnick v pátek oznámil, že obě země dokončily rámcovou obchodní dohodu, přičemž Bílý dům plánuje v nejbližší době uzavřít podobné smlouvy s dalšími deseti obchodními partnery. I když detaily těchto dohod zatím nebyly zveřejněny, samotná existence takových záměrů posiluje víru v normalizaci globálního obchodu a tím i celkový návrat důvěry na trhy.
Výsledkem byl návrat rizikového apetitu, který má pro zlato téměř vždy negativní důsledky. Tento kov je vnímán jako ochrana v dobách nejistoty, ale v obdobích klidu bývá spíše odsouván na vedlejší kolej. Přestože cena zlata za poslední týden oslabila, v širším kontextu si nadále udržuje silnou výkonnost. Od začátku roku se jeho cena zvýšila o více než 25 % a i přes aktuální korekci zůstává přibližně 200 dolarů pod svým historickým maximem, kterého dosáhlo letos v dubnu.
Silná poptávka po zlatě není způsobena pouze geopolitickým napětím. Na trh nadále silně působí i centrální banky, které v posledních měsících výrazně navýšily své rezervy tohoto kovu. Tento trend se týká zejména rozvíjejících se ekonomik, jež hledají alternativy k americkému dolaru. Významným faktorem je i rostoucí víra investorů, že americký Fed v blízké budoucnosti přistoupí ke snižování úrokových sazeb. Nižší sazby bývají příznivé pro zlato, neboť snižují příležitostní náklady držení aktiv, která nenesou úrok – jako právě zlato.
Páteční obchodování v Asii bylo charakteristické poklesem nejen zlata, ale i dalších kovů. Cena zlata klesla na 3 294,47 USD za unci ve 13:07 místního času v Singapuru. Současně posiloval Bloomberg Dollar Spot Index, který si připsal 0,1 %, což obvykle tlačí na ceny komodit v dolarech. Stříbro také zaznamenalo pokles, zatímco palladium naopak opět posílilo – v průběhu týdne si připsalo přibližně 9 %. Platina se po čtvrtečním dosažení desetiletého maxima mírně stáhla zpět.
Zlato tak nyní čelí klíčové otázce: zda se jednalo pouze o krátkodobou korekci způsobenou zklidněním situace na Blízkém východě, nebo začátek širšího poklesu. Investoři se nyní zaměřují na vývoj inflace, sazeb a signálů z Fedu, které budou v příštích týdnech rozhodující. Vzhledem k tomu, že ekonomické a geopolitické prostředí zůstává volatilní, nelze vyloučit, že zlato opět posílí svou roli jako bezpečný přístav.
