Zlato ztrácí klíčovou hranici 5 000 dolarů, investoři vyhlížejí Fed a bojí se inflace. Geopolitika tentokrát nestačí, rozhodující slovo mají úrokové sazby.
Ceny zlata během asijského obchodování zaznamenaly pokles a propadly se pod psychologickou hranici 5 000 dolarů za unci. Tento vývoj přichází v momentě, kdy se globální trhy soustředí na klíčové rozhodnutí americké centrální banky. Federální rezervní systém se nachází pod tlakem rostoucích inflačních rizik, která jsou úzce spojena s vývojem cen energií a geopolitickou situací na Blízkém východě.
Zpočátku se zlatu podařilo tuto hranici krátkodobě překonat, avšak sentiment na trhu se rychle otočil. Investoři začali přehodnocovat své pozice s ohledem na očekávání, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu. Spotová cena zlata tak klesla přibližně o 0,4 % na úroveň kolem 4 987 dolarů za unci, přičemž futures kontrakty vykázaly podobný pokles.
Hlavním faktorem, který nyní ovlivňuje vývoj zlata, je měnová politika Spojených států. Trhy v současnosti prakticky vyloučily možnost snížení úrokových sazeb v nejbližších měsících. Podle dostupných odhadů se případné uvolnění měnové politiky posouvá nejdříve na podzim. Tento vývoj má pro zlato zásadní dopad, protože vyšší úrokové sazby zvyšují atraktivitu výnosových aktiv a zároveň zvyšují náklady držby zlata, které samo o sobě žádný výnos negeneruje.
Zatímco v minulosti zlato často fungovalo jako bezpečný přístav v době geopolitického napětí, současná situace ukazuje odlišný obraz. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem sice vyvolává nejistotu, ale trhy se více obávají jeho inflačních dopadů než samotného rizika. Prudký růst cen ropy, která se drží nad hranicí 100 dolarů za barel, totiž naznačuje, že tlak na inflaci může být dlouhodobější.
Klíčovou roli v tomto ohledu hraje Hormuzský průliv, kterým prochází významná část světových dodávek ropy. Jakékoliv narušení této trasy okamžitě ovlivňuje ceny energií a tím i inflační očekávání. Investoři proto začali přikládat větší váhu právě tomuto faktoru, což oslabilo tradiční roli zlata jako bezpečného aktiva.
Dalším signálem změny nálady na trhu je vývoj ostatních drahých kovů. Stříbro i platina během stejného období rovněž oslabily, což naznačuje širší trend napříč celým segmentem. Nejde tedy o izolovaný pohyb, ale o komplexní reakci na změnu očekávání ohledně úrokových sazeb a globální ekonomiky.
Do hry vstupují také další centrální banky. Australská centrální banka již reagovala zvýšením úrokových sazeb a upozornila na rostoucí inflační rizika. Podobná rozhodnutí mohou následovat i v dalších ekonomikách, včetně Japonska, eurozóny nebo Velké Británie. Tento koordinovaný přístup by mohl dále posílit tlak na zlato.
Z dlouhodobého pohledu zůstává zlato stále v zisku, avšak aktuální pokles ukazuje, že jeho role na trzích se může měnit. Od rekordních úrovní kolem 5 600 dolarů za unci, kterých dosáhlo na začátku roku, nyní výrazně ustoupilo. Investoři tak čelí nové realitě, kde geopolitika není jediným určujícím faktorem.
Klíčovou otázkou pro další vývoj bude, jakým směrem se vydá měnová politika a zda se inflační tlaky skutečně promítnou do delšího období vyšších sazeb. Pokud ano, zlato může čelit dalšímu tlaku. Naopak jakýkoliv signál o budoucím uvolnění politiky by mohl přinést rychlý návrat růstového trendu.
