Cena zlata se na začátku týdne dostala pod tlak poté, co prudký růst cen ropy zvýšil obavy investorů z vyšší inflace a přísnější měnové politiky ve Spojených státech. Současně posílil americký dolar, což také snížilo atraktivitu drahých kovů. Geopolitické napětí na Blízkém východě tak tentokrát zlatu nepomohlo, přestože je tento kov obvykle považován za bezpečný přístav v období nejistoty.
Spotová cena zlata během obchodování krátce klesla až o tři procenta a dostala se přibližně k úrovni 5 015 dolarů za unci. Později se část ztrát sice zmírnila, ale trh zůstává velmi volatilní. Hlavním důvodem oslabení je kombinace silnějšího amerického dolaru a očekávání, že Federální rezervní systém může ponechat úrokové sazby vyšší po delší dobu.
Růst cen ropy totiž vyvolává obavy z nového inflačního tlaku. Pokud by energie výrazně zdražily, mohlo by to zkomplikovat snahu centrální banky dostat inflaci zpět ke dvouprocentnímu cíli. Vyšší inflace by následně mohla vést k tomu, že Federální rezervní systém nebude spěchat se snižováním úrokových sazeb, nebo by dokonce mohl zvážit jejich další zvýšení.
Právě očekávání vyšších úrokových sazeb bývá pro zlato negativním faktorem. Drahé kovy totiž nenesou žádný úrok, a když rostou výnosy dluhopisů nebo jiných finančních aktiv, investoři často přesouvají kapitál právě do těchto instrumentů.
Dalším faktorem, který zlato oslabil, byl silnější americký dolar. Dolar během obchodování posílil, když jeho index vzrostl až o 0,7 procenta. Silnější americká měna obvykle znamená tlak na ceny komodit denominovaných v dolarech, protože je pro zahraniční investory dražší tyto komodity nakupovat.
Paradoxně tak ani geopolitické napětí nedokázalo cenu zlata výrazně podpořit. Konflikt na Blízkém východě totiž vstoupil již do druhého týdne a nadále vyvolává obavy o stabilitu globálních dodávek energie.
Ceny ropy v reakci na vývoj v regionu prudce vzrostly. Futures na ropu Brent se během obchodování přiblížily až k hranici 120 dolarů za barel. K růstu přispělo zejména omezení těžby v některých zemích Perského zálivu a pokračující konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.
Důležitou roli hraje také strategická poloha Hormuzského průlivu. Tento úzký průliv spojuje Perský záliv s Indickým oceánem a běžně jím prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Jakékoli narušení dopravy v této oblasti tak může mít výrazný dopad na globální energetické trhy.
Analytici upozorňují, že investoři v obdobích prudkých tržních výkyvů někdy prodávají i aktiva, která jsou považována za bezpečná. Podle Christophera Wonga ze společnosti Oversea-Chinese Banking Corp. může zlato v takových situacích sloužit jako zdroj likvidity.
Investoři totiž mohou prodávat zlato, aby získali hotovost nebo pokryli ztráty na jiných trzích. Jakmile se situace stabilizuje, může se poptávka po bezpečných aktivech opět zvýšit.
Navzdory současnému poklesu však zlato zůstává v letošním roce výrazně silnější než na začátku roku. Od ledna jeho cena vzrostla přibližně o 18 procent.
K růstu přispěla především geopolitická nejistota a napětí v globálním obchodě. Významným faktorem jsou také nákupy centrálních bank. Ty v posledních letech zvyšují své zlaté rezervy jako způsob diverzifikace devizových rezerv.
Například Čínská lidová banka pokračuje v pravidelných nákupech zlata. V únoru rozšířila své rezervy již šestnáctý měsíc v řadě, což podle analytiků podporuje dlouhodobou poptávku po tomto kovu.
Další vývoj ceny zlata bude pravděpodobně záviset především na geopolitické situaci a vývoji inflace. Pokud by konflikt na Blízkém východě skončil relativně rychle, mohl by americký dolar oslabit a zlato by mohlo znovu posílit.
Naopak delší konflikt by mohl vést k trvale vyšším cenám energií, silnějšímu dolaru a vyšším výnosům státních dluhopisů. Taková kombinace by mohla zlato držet pod tlakem.
Spotová cena zlata se během dopoledního obchodování v Londýně pohybovala přibližně kolem 5 100 dolarů za unci. Oslabily také další drahé kovy. Cena stříbra klesla zhruba o necelé procento, zatímco platina a palladium zaznamenaly ještě výraznější pokles.
