Zlato se tento týden dostalo pod tlak a směřuje k výrazné týdenní ztrátě. Hlavním důvodem je čerstvá zpráva z USA, která ukázala nečekaně prudký nárůst velkoobchodní inflace, a to nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Tento vývoj přiměl obchodníky přehodnotit své sázky na brzké snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou a přinesl ochlazení optimismu, který trhy v předchozích týdnech podporoval.
Cena zlata se aktuálně pohybuje kolem hranice 3 340 USD za troyskou unci, což je mírně nad úrovní, na které skončila předchozí seance. Ve čtvrtek totiž kov oslabil o 0,6 %, a to právě po zveřejnění údajů o inflaci. Ty ukázaly, že ceny výrobců v červenci rostly nejrychleji od roku 2022, což posílilo očekávání, že Fed může s uvolněním měnové politiky váhat.
Reakce byla okamžitá i na jiných trzích – výnosy amerických státních dluhopisů vzrostly a americký dolar posílil, což tradičně tlačí na cenu zlata. Důvod je jednoduchý: zlato samo o sobě nenese žádný úrok, a proto se v prostředí vyšších výnosů stává pro investory méně atraktivní. Navíc, protože se obchoduje v dolarech, jeho posílení zdražuje zlato pro držitele jiných měn.
Obchodníci nyní podle tržních dat vyhodnocují přibližně 90% pravděpodobnost, že Fed na svém zářijovém zasedání sníží sazby. To je mírné ochlazení oproti začátku tohoto týdne, kdy byla tato možnost považována téměř za jistou. Zlato obvykle profituje z prostředí klesajících sazeb, protože nižší náklady na držbu kovu a slabší dolar zvyšují jeho atraktivitu.
Od začátku letošního roku si zlato připsalo více než čtvrtinu hodnoty. Největší část růstu přišla v prvních čtyřech měsících, kdy investoři hledali bezpečné přístavy kvůli zhoršující se geopolitické situaci, obavám z recese a rostoucímu obchodnímu napětí mezi hlavními světovými ekonomikami. Podstatnou roli v růstu cen sehrály také centrální banky, které pokračují v masivních nákupech zlata pro své rezervy.
Trh nyní sleduje i politické události, které mohou poptávku po drahých kovech ovlivnit. Velkou pozornost přitahuje summit amerického a ruského prezidenta, který se koná na Aljašce. Donald Trump, který před schůzkou telefonoval s evropskými lídry, varoval, že pokud Vladimir Putin nepřistoupí na dohodu o obnovení příměří na Ukrajině, může následovat „velmi tvrdá reakce“. Takové napětí by mohlo zvýšit poptávku po bezpečných aktivech, jako je zlato, i když aktuální reakce trhu zůstává umírněná.
Dalším faktorem, který nedávno ovlivnil trh, byla nejistota ohledně možného zavedení amerických cel na dovoz zlatých slitků. Ta způsobila prudký nárůst prémie u newyorských futures oproti spotové ceně v Londýně. Prezident Trump však v pondělí uvedl, že clo nebude zavedeno, což vedlo ke zmenšení rozdílu mezi oběma trhy. Přesto trh stále čeká na oficiální potvrzení tohoto rozhodnutí, takže nejistota úplně nezmizela.
V pátečním dopoledním obchodování se spotová cena zlata mírně zvýšila o 0,2 % na 3 342,68 USD za unci. I přes tento drobný růst se očekává, že za celý týden kov ztratí přibližně 1,6 %. Bloomberg Dollar Spot Index naopak mírně oslabil o 0,2 %, což zlatu poskytlo částečnou podporu.
Na trzích s dalšími drahými kovy zůstala situace relativně stabilní. Stříbro a palladium se pohybovaly beze změny, zatímco platina si připsala mírné zisky. To ukazuje, že vývoj na trhu drahých kovů je v posledních dnech spíše opatrný, protože investoři čekají na další ekonomická data a politické události, které mohou naznačit budoucí směr měnové politiky i investičních toků.
Zlato tak vstupuje do závěru týdne s kombinací tlaků – na jedné straně stojí silný dolar a rostoucí výnosy dluhopisů, na straně druhé geopolitická rizika a stále vysoký zájem centrálních bank. Krátkodobě tak může být jeho pohyb více závislý na ekonomických datech a politických vyjádřeních než na dlouhodobých trendech.
