Cena zlata ve středu pokračovala v mírném poklesu, což odráží změnu nálady investorů, kteří začínají ztrácet zájem o tzv. bezpečná aktiva. Tento vývoj přichází poté, co americký prezident Donald Trump zmírnil některé celní tlaky v automobilovém sektoru a naznačil možný pokrok v obchodních jednáních s několika klíčovými partnery. V důsledku toho došlo k oslabení poptávky po zlatě jako útočišti, které si v posledních měsících užívalo nebývalé popularity.
Zlato se obchodovalo na úrovni kolem 3 305 dolarů za unci, čímž navázalo na pokles o 0,8 % v předchozí seanci. Tento vývoj byl podpořen obnoveným apetitem investorů po riziku, protože signály z Bílého domu snížily intenzitu obav z další eskalace obchodní války. Trump podepsal dva exekutivní příkazy, které omezují tzv. „kumulativní efekt cel“ – konkrétně zabránil tomu, aby se původní cla na zahraniční vozidla dále zvyšovala v důsledku dalších cel na dovoz oceli, hliníku či náhradních dílů. Zároveň zmírnil poplatky na díly ze zámoří, které se využívají při výrobě vozů v USA.
Trh tímto krokem reagoval pozitivně, což vedlo ke slábnoucí poptávce po zajištění proti geopolitickému riziku, jakým zlato tradičně bývá. Klesající zájem o bezpečné přístavy se však projevil i v jiných drahých kovech – stříbro, platina i palladium zaznamenaly pokles. Bloombergův spotový dolarový index zůstal stabilní, což zlatu nenabídlo žádnou kompenzaci.
Situaci přitom komplikuje celkově nejistá makroekonomická situace ve Spojených státech. Investoři se pokoušejí interpretovat smíšené signály, které přicházejí z americké ekonomiky. Spotřebitelská důvěra v USA v dubnu klesla na nejnižší úroveň za téměř pět let, což odráží rostoucí pesimismus ohledně hospodářského růstu i situace na trhu práce. Počet volných pracovních míst se rovněž snížil a nachází se na nejnižší úrovni od září, což vyvolává otázky, zda americká ekonomika skutečně směřuje k měkkému přistání, jak doufá centrální banka.
Zlato přitom ještě nedávno těžilo ze silného růstového trendu. V uplynulém týdnu se cena vyšplhala až nad 3 500 USD za unci, čímž dosáhla historického maxima. Tento nárůst byl podpořen výraznými přílivy kapitálu do burzovně obchodovaných fondů (ETF) zaměřených na zlato, stejně jako aktivními nákupy centrálních bank, které ve zlatě hledají bezpečné rezervní aktivum v době zvýšených geopolitických rizik. Navíc se objevily známky zvýšené spekulativní poptávky z Číny, která opakovaně slouží jako katalyzátor pro cenové pohyby zlata.
Na politické scéně Spojených států se mezitím odehrály nové slovní přestřelky. Prezident Trump na akci u Detroitu uvedl, že jedná s čínskými, indickými a francouzskými představiteli s cílem dosáhnout nových obchodních dohod. Peking však popřel, že by v současné době probíhala jakákoli formální jednání s Washingtonem, čímž se opět zvedla vlna nejistoty. Na stejném shromáždění Trump rovněž kritizoval šéfa Fedu Jeroma Powella a označil současná inflační čísla za „falešnou zprávu“, což jen zvýšilo napětí kolem dalšího vývoje měnové politiky USA.
I přes aktuální pokles zůstává zlato letos stále více než 25 % v plusu, což potvrzuje jeho roli jako uchovatele hodnoty v období turbulence. Otázkou však zůstává, zda současný ústup od bezpečných aktiv bude pokračovat, nebo se jedná pouze o dočasnou reakci na zmírnění jednoho segmentu obchodního napětí.
Do dalších dní bude vývoj ceny zlata pravděpodobně záviset na nových signálech z Bílého domu, ale také na makrodatech z americké ekonomiky, jako jsou údaje o zaměstnanosti, inflaci a spotřebitelské výdaje. Klíčová bude i reakce Fedu – pokud by centrální banka naznačila ochotu ponechat úrokové sazby déle na vyšší úrovni, mohl by se tlak na zlato ještě zvýšit.
