Ceny zlata dosahují nových historických maxim, protože globální trhy vstupují do období zvýšené nejistoty. Kombinace slabšího dolaru, rostoucího geopolitického napětí a pokračujících výpadů bývalého prezidenta Donalda Trumpa proti Federálnímu rezervnímu systému (Fed) vytváří prostředí, které podporuje poptávku po bezpečných aktivech. Zlato, jako tradiční uchovatel hodnoty v dobách nejistoty, tak přirozeně těží z atmosféry obav, která prostupuje investičními trhy.
Během pondělního obchodování se spotová cena zlata vyšplhala až na 3 385,98 USD za unci, což představuje nárůst o 1,8 %. V době uzavření obchodování v Singapuru dosahovala cena 3 385,77 USD. Zároveň klesl index amerického dolaru Bloomberg o 0,9 %, což dále zvýšilo atraktivitu zlata, neboť slabší dolar obvykle činí tento kov dostupnějším pro zahraniční investory.
Růst zlata je ale výsledkem hlubších tržních pohybů než jen krátkodobých výkyvů měn. Důležitou roli hraje politické riziko v USA. Donald Trump opakovaně vyjadřuje nespokojenost s politikou Fedu a v posledních týdnech dokonce naznačil, že by mohl odvolat současného předsedu Jeroma Powella. Tato hrozba výrazně zvýšila obavy investorů o nezávislost centrální banky.
Varování přišlo také od prezidenta chicagské pobočky Fedu Austana Goolsbeeho, který zdůraznil, že jakýkoliv zásah do autonomie Fedu by mohl mít zásadní dopady na důvěryhodnost americké měnové politiky. Podle Christophera Wonga ze společnosti Oversea-Chinese Banking Corp. by takový krok mohl destabilizovat důvěru v dolar a urychlit přesun kapitálu do bezpečnějších přístavů, jako je právě zlato.
Zlato již několik měsíců těží z růstu globální poptávky. Burzovně obchodované fondy (ETF), kryté zlatem, zaznamenaly nárůst objemu drženého kovu po dobu 12 po sobě jdoucích týdnů – nejdelší taková série od roku 2022. Zájem centrálních bank je rovněž výrazný – pokračují v nákupech zlata pro své rezervy, což potvrzuje jejich snahu diverzifikovat portfolia v době, kdy důvěra v dolar a další měny kolísá.
Vedle domácí politiky Spojených států se na růstu ceny zlata podílí i mezinárodní faktory. Obchodní napětí mezi USA a Čínou opět sílí. Čína varovala, že nebude souhlasit s žádnou dohodou, která by byla uzavřena na úkor jejích národních zájmů. Tento postoj zvyšuje pravděpodobnost, že obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami bude pokračovat, což dále zvyšuje tlak na globální ekonomiku a zvyšuje atraktivitu zlata jako zajištění proti nestabilitě.
Obavy z globálního zpomalení navíc mohou tento týden ještě zesílit, protože Mezinárodní měnový fond (MMF) má zveřejnit revidovanou prognózu světového hospodářského růstu. Pokud MMF sníží očekávání, mohlo by to posílit argumenty pro bezpečné investice a dále posunout ceny zlata vzhůru.
Bankovní domy začínají revidovat své odhady pro další vývoj. Mezi těmi nejoptimističtějšími je Goldman Sachs, která ve své analýze uvedla, že zlato by mohlo v polovině příštího roku dosáhnout hranice 4 000 USD za unci. Tato prognóza je postavena nejen na očekávaném oslabení dolaru, ale i na dlouhodobém geopolitickém napětí a přetrvávajících strukturálních problémech globální ekonomiky.
Zlato není jediným drahým kovem, který těží z aktuální situace. Stříbro, které nejprve zaznamenalo mírný pokles, nakonec posílilo o více než 1 %. Platina rovněž rostla, zatímco palladium naopak mírně ztrácelo. Celkově však drahé kovy opět potvrzují svou roli bezpečných přístavů v době, kdy investoři hledají jistotu mimo volatilní akciové a měnové trhy.
Zlato tak nejen potvrzuje svou historickou roli ochránce hodnoty, ale zároveň ukazuje, že i v moderním světě plném digitálních aktiv, kryptoměn a technologických inovací má fyzické zlato stále pevné místo v portfoliích konzervativních i spekulativních investorů. Pokud budou pokračovat současné trendy – tlak na Fed, oslabující dolar a neukončené obchodní spory – má růst ceny zlata potenciál pokračovat.
