Cena zlata během pondělního asijského obchodování mírně vzrostla, ale celkový sentiment kolem drahého kovu zůstává zdrženlivý. Po dvou týdnech po sobě jdoucích ztrát, kdy zlato odepsalo více než 2 %, se obchodníci i investoři snaží najít rovnováhu mezi výhledem monetární politiky v USA a postupným uklidňováním geopolitického napětí, zejména v oblasti obchodu mezi Spojenými státy a Čínou. Přestože zlato během října zaznamenalo přibližně 4% měsíční zisk, poslední vývoj ukazuje, že dynamika růstu zdaleka není samozřejmá.
Spotová cena zlata se pohybovala kolem 4 017 USD za unci, zatímco americké futures se obchodovaly výš, okolo 4 027 USD. Na první pohled jde o mírné zotavení po slabším závěru minulého týdne. Ovšem trh zůstává pod tlakem komentářů z Federálního rezervního systému, které naznačují, že další úpravy úrokových sazeb nejsou zdaleka jisté.
Minulý týden Fed snížil sazby o 25 bazických bodů. Za normálních okolností by toto rozhodnutí posílilo poptávku po aktivech, která nenesou výnos – tedy například po zlatě. Očekávalo se, že nižší sazby oslabí dolar a zvýší atraktivitu drahých kovů. Jenže rétorika předsedy Fedu Jeromea Powella byla opatrná. Powell zdůraznil, že budoucí snižování sazeb není „předem rozhodnuté“ a že Fed bude postupovat na základě nově příchozích ekonomických dat. Další představitelé Fedu jeho postoj podpořili, což vedlo trhy k přehodnocení očekávání ohledně snížení sazeb v prosinci.
Výsledkem byl posílený americký dolar. Index amerického dolaru se v pondělí pohyboval blízko tří měsíčních maxim. Silnější dolar přirozeně zdražuje nákup zlata pro zahraniční kupce, což omezuje jeho globální poptávku a ztěžuje jeho další růst. Pro zlato je tak současná kombinace silného dolaru a nejisté měnové politiky nepříznivá.
Dalším klíčovým faktorem je zmírnění obchodního napětí mezi USA a Čínou. Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v jihokorejském Pusanu skončilo dohodou o snížení obchodních bariér a úvahami o úpravě amerických cel výměnou za zvýšené čínské nákupy amerického zboží. I když nebyla podepsána komplexní obchodní smlouva, samotný fakt uvolnění rétoriky měl uklidňující vliv na trhy. To snižuje zájem investorů o bezpečná aktiva, jako je zlato, které těží především z nejistoty a geopolitických rizik.
Zatímco zlato reagovalo růstem jen mírným, ostatní drahé kovy si vedly výrazně lépe. Stříbro vzrostlo o více než 1 % a obchodovalo se kolem 48,70 USD za unci. Ještě výrazněji rostla platina, která si připsala téměř 1,8 %, posílená zvýšenou průmyslovou poptávkou. Palladium se naopak drželo bez zřetelného pohybu. U průmyslových kovů byla situace odlišná – měď stagnovala, což odráží přetrvávající nejistotu ohledně vývoje globální výroby.
Klíčovou zprávou pro průmyslové kovy byl nový soukromý index aktivity z čínského výrobního sektoru. Data ukázala slabší růst, než se očekávalo. Čínští výrobci čelí poklesu cen, slabší zahraniční poptávce a opatrnosti domácích firem. Tato čísla potvrzují, že ekonomické oživení v Číně zůstává nerovnoměrné a zranitelné. Pro zlato to znamená jediné – méně impulsů ze strany asijských investorů, kteří byli v posledních letech významnými kupci.
Trh se zlatem tak v současnosti stojí mezi dvěma silami:
- Obavy z globální ekonomiky a geopolitiky, které podporují cenu zlata.
- Stabilizace obchodních vztahů a opatrnost Fedu, které jeho růst tlumí.
Další vývoj bude do značné míry určován tím, jak nová ekonomická data ovlivní očekávání centrálních bank a zda se očekávání ohledně snížení sazeb posunou zpět do pozitivnější roviny.
