Cena zlata v pondělí během asijského obchodování vystoupala na nové historické maximum a přiblížila se hranici 4 700 dolarů za unci. Prudký růst je reakcí investorů na zhoršující se geopolitickou situaci a obnovené obavy z obchodní války mezi Spojenými státy a Evropou. Spouštěčem byla víkendová vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zavedením nových cel na osm evropských zemí v souvislosti se svým úsilím o získání Grónska pod kontrolu USA.
Spotová cena zlata vzrostla o více než jedno a půl procenta a krátce se dostala až k úrovni 4 690 dolarů za unci, zatímco americké futures se dotkly ještě vyšších hodnot. Tento pohyb potvrzuje, že zlato zůstává klíčovým bezpečným přístavem v obdobích zvýšené nejistoty, kdy investoři snižují expozici vůči rizikovým aktivům a hledají ochranu kapitálu.
Trumpova hrozba zavedením desetiprocentního cla od 1. února, s možností jeho zvýšení až na 25 % v červnu, pokud nedojde k dohodě o Grónsku, okamžitě vyvolala ostré reakce ze strany evropských politiků. Trhy začaly znovu zohledňovat scénář širšího transatlantického obchodního sporu, který by mohl negativně ovlivnit globální růst, obchodní toky i podnikové zisky. Právě tyto obavy stojí za výrazným přílivem kapitálu do drahých kovů.
Zlato však netěží pouze z geopolitického napětí. Dalším důležitým faktorem je vývoj měnové politiky ve Spojených státech. V posledních týdnech sílí očekávání, že Federální rezervní systém by mohl v průběhu letošního roku přistoupit ke snížení úrokových sazeb. Mírnější makroekonomická data z USA a známky ochlazování inflačních tlaků posílily přesvědčení, že období restriktivní měnové politiky se blíží ke konci. To snižuje oportunitní náklady držení nevýnosných aktiv, mezi která zlato tradičně patří, a zvyšuje jeho atraktivitu.
Růst cen drahých kovů není omezen pouze na zlato. Stříbro během pondělní seance vyskočilo o více než čtyři procenta a rovněž dosáhlo nového rekordu. Jeho vývoj odráží nejen poptávku po bezpečném útočišti, ale i jeho významnou roli v průmyslu, zejména v oblasti energetiky a technologií. Investoři tak stříbro vnímají jako kombinaci defenzivního i cyklického aktiva. Platina rovněž posílila, což potvrzuje širší přesun kapitálu směrem k fyzickým aktivům.
Zatímco drahé kovy těží z nejistoty, průmyslové kovy se pohybují spíše na základě makroekonomických dat. Měď v pondělí mírně posílila poté, co údaje o hrubém domácím produktu Číny ukázaly, že druhá největší ekonomika světa splnila růstový cíl stanovený na úrovni pěti procent pro rok 2025. Čína je klíčovým odběratelem mědi, a jakékoli známky její ekonomické odolnosti jsou pro tento trh pozitivním signálem.
Přestože čínská data naznačila solidní výkon exportu, další ukazatele poukazují na přetrvávající slabost domácí poptávky a investic. Nerovnoměrné oživení ekonomiky zvyšuje pravděpodobnost dalších stimulačních opatření ze strany Pekingu, což by mohlo mít dodatečný podpůrný efekt na ceny průmyslových kovů. Investoři zároveň sledují rozhodování čínské centrální banky, které může ovlivnit globální sentiment.
Pro investory je aktuální vývoj cen zlata důležitým signálem. Kombinace geopolitického napětí, nejistoty kolem obchodních vztahů, očekávání nižších úrokových sazeb a rostoucí volatility na akciových trzích vytváří prostředí, ve kterém zlato opět potvrzuje svou roli pojistky proti systémovým rizikům. Pokud se spor o Grónsko dále vyostří nebo pokud se potvrdí scénář uvolňování měnové politiky v USA, může se tlak na další růst cen drahých kovů udržet i v následujících týdnech.
Z krátkodobého pohledu tak zlato zůstává jedním z hlavních ukazatelů nervozity na trzích. Jeho pohyb odráží nejen obavy investorů, ale i jejich očekávání ohledně budoucího ekonomického a politického vývoje. Přiblížení k hranici 4 700 dolarů za unci ukazuje, že důvěra v tradiční bezpečná aktiva je v současném prostředí mimořádně silná.
