Cena zlata v úterý ustoupila z intradenních maxim, přestože geopolitické napětí na Blízkém východě zůstává vysoké. Hlavním důvodem poklesu byl výrazně silnější americký dolar, který zvyšuje cenu drahých kovů pro zahraniční investory a tlumí poptávku po tomto tradičním bezpečném přístavu.
Spotová cena zlata se během dopoledne pohybovala kolem 5 195 dolarů za unci, což znamenalo pokles oproti předchozí seanci, kdy kov posílil přibližně o 1 %. Během dne se však zlato krátce dostalo až nad 5 379 dolarů za unci. Americké futures na zlato rovněž oslabily a obchodovaly se přibližně o dvě procenta níže. Vývoj tak ukazuje na zvýšenou volatilitu, která je typická pro období nejistoty.
Zlato tradičně těží z geopolitických otřesů. Po víkendu, kdy Spojené státy a Izrael zahájily rozsáhlé útoky proti Íránu a Teherán odpověděl raketovými údery, investoři zvýšili zájem o bezpečná aktiva. Situaci dále zkomplikovaly útoky v Libanonu a incidenty v širší oblasti Perského zálivu. Prezident Donald Trump uvedl, že operace mohou trvat několik týdnů, což zvýšilo obavy z dlouhodobější destabilizace regionu.
Současně však geopolitické napětí podpořilo americký dolar. V obdobích zvýšené nejistoty investoři často hledají bezpečí nejen ve zlatě, ale také v americké měně. Silnější dolar pak působí proti růstu ceny zlata, protože jej činí dražším pro držitele jiných měn. Tento efekt se nyní projevil ve formě částečné realizace zisků po předchozím růstu.
Dalším klíčovým faktorem je vývoj cen energií. Írán pohrozil útoky na lodě proplouvající Hormuzským průlivem, který je zásadní tepnou pro globální obchod s ropou. Obavy z narušení dodávek ropy zvyšují inflační očekávání, což může být pro zlato podpůrným faktorem. Na druhé straně, pokud by vyšší ceny energií vedly centrální banky k opatrnějšímu přístupu ke snižování úrokových sazeb, mohly by reálné výnosy zůstat vyšší, což by zlato naopak brzdilo.
Podle Maxe Baeckera ze společnosti AHG je krátkodobý růst k úrovni 5 450 dolarů za unci dosažitelný, pokud by se napětí dále stupňovalo nebo by došlo k trvalému narušení energetické infrastruktury. V případě uklidnění situace by bylo přirozené určité období konsolidace směrem k pásmu 5 250 až 5 300 dolarů, zejména pokud reálné výnosy zůstanou stabilní.
Je však důležité vnímat širší makroekonomický kontext. Zlato rostlo již před poslední eskalací konfliktu. Strukturální faktory, jako je růst státního zadlužení, pokračující nákupy centrálních bank a postupná diverzifikace rezerv mimo dolar, vytvářejí dlouhodobou podporu. Geopolitické události tak spíše urychlují již existující trendy, než aby je samy o sobě vytvářely.
Ostatní drahé kovy zaznamenaly výraznější pokles. Cena stříbra oslabila téměř o deset procent a platina rovněž prudce klesla. Stříbro bývá volatilnější než zlato, což souvisí s nižší likviditou trhu a vyšším podílem spekulativních pozic. Analytici ING upozorňují, že zatímco zlato plní roli preferovaného zajištění v prostředí zvýšeného rizika, stříbro reaguje dynamičtěji na změny sentimentu.
Pod tlakem se ocitly také průmyslové kovy. Měděné futures na Londýnské burze kovů i v USA oslabily o více než dvě procenta. Tento vývoj může odrážet obavy z globálního ekonomického zpomalení v případě dlouhodobějšího konfliktu a vyšších cen energií.
Pro investory je nyní klíčové sledovat kombinaci tří faktorů: vývoj konfliktu na Blízkém východě, pohyb amerického dolaru a očekávání ohledně měnové politiky. Pokud by se geopolitické napětí dále vyostřilo a zároveň by reálné výnosy začaly klesat, zlato by mohlo obnovit růstový trend. Naopak stabilizace situace a trvale silný dolar by mohly vést ke konsolidaci nebo korekci.
Zlato tak zůstává barometrem globální nejistoty. Aktuální výkyvy ukazují, že i v prostředí zvýšeného napětí může krátkodobý pohyb určovat měnový trh a ochota investorů realizovat zisky.
