Cena zlata se v posledních dnech pohybuje v blízkosti psychologicky důležité hranice 5 000 dolarů za unci. Investoři zároveň sledují pokračující konflikt na Blízkém východě, který vstoupil do třetího týdne a výrazně ovlivňuje globální finanční trhy. Napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zvyšuje rizika pro energetické dodávky, což drží ceny ropy na vysokých úrovních a zároveň komplikuje výhled pro inflaci i měnovou politiku.
Během pondělního obchodování cena zlata krátce klesla až o přibližně jedno procento, než část ztrát vymazala a vrátila se zpět nad úroveň 5 000 dolarů za unci. Vývoj tak odráží nejistotu investorů, kteří zvažují několik protichůdných faktorů. Na jedné straně stojí geopolitické napětí a poptávka po bezpečných aktivech, na druhé straně rostoucí ceny energií a obavy z dlouhodobě vyšší inflace.
Významnou roli hraje také vývoj amerického dolaru. Ten během pondělní seance oslabil přibližně o 0,3 %, což komoditám oceňovaným v americké měně obvykle poskytuje určitou podporu. Slabší dolar totiž zlevňuje nákup zlata pro investory, kteří obchodují v jiných měnách.
Současný vývoj cen zlata však nelze oddělit od situace na ropném trhu. Konflikt v oblasti Perského zálivu výrazně narušil energetické dodavatelské řetězce. Spojené státy během víkendu podnikly útok na hlavní íránské centrum vývozu ropy, zatímco Írán pokračoval v útocích na energetickou infrastrukturu v regionu. Tyto události zvyšují obavy z dlouhodobého omezení dodávek.
Klíčovým bodem je především Hormuzský průliv. Tato strategická námořní trasa je jednou z nejdůležitějších energetických tepen na světě, protože tudy běžně prochází přibližně pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. V posledních dnech se doprava v této oblasti výrazně omezila, což přispívá k napětí na komoditních trzích.
Nejistota ohledně délky konfliktu komplikuje investorům odhad budoucího vývoje. Poradci amerického prezidenta Donalda Trumpa naznačili, že válka by mohla trvat čtyři až šest týdnů. Současně však přicházejí smíšené signály z obou stran. Donald Trump uvedl, že Írán má zájem o dohodu, zatímco Washington požaduje přísnější podmínky. Teherán naopak tvrdí, že o žádné příměří ani vyjednávání nepožádal.
Geopolitické napětí má přímý dopad také na měnovou politiku ve Spojených státech. Vyšší ceny ropy totiž zvyšují riziko inflace, což může omezit prostor americké centrální banky pro snižování úrokových sazeb. Trhy nyní očekávají, že Federální rezervní systém na svém nejbližším zasedání sazby nesníží.
Vyšší úrokové sazby obvykle působí negativně na ceny zlata, protože tento kov nepřináší žádný úrokový výnos. Pokud investoři mohou získat vyšší výnos z dluhopisů nebo jiných úročených aktiv, atraktivita zlata se krátkodobě snižuje.
Kromě geopolitiky sledují investoři také ekonomická data ze Spojených států. Nejnovější statistiky ukázaly, že spotřebitelské výdaje v lednu téměř nerostly. Slabší ekonomická aktivita byla patrná ještě před eskalací konfliktu na Blízkém východě. Současně klesla i důvěra amerických spotřebitelů, která se dostala na nejnižší úroveň za poslední tři měsíce.
Analytici upozorňují, že kombinace pomalejšího ekonomického růstu a vyšších cen energií může zvýšit riziko stagflace. Tento ekonomický scénář, kdy se současně objevuje stagnace ekonomiky a vysoká inflace, bývá historicky příznivý právě pro zlato.
Přestože se v posledních týdnech růstová dynamika zpomalila, zlato od začátku roku stále vykazuje výrazné zhodnocení. Cena kovu letos vzrostla přibližně o 16 %, což potvrzuje, že investoři stále vnímají zlato jako důležitý nástroj ochrany hodnoty v době zvýšené ekonomické nejistoty.
Analytici zároveň upozorňují, že geopolitické konflikty mohou dlouhodobě ovlivnit důvěru v globální finanční systém. Pokud by napětí mezi velkými mocnostmi pokračovalo, mohlo by to zvýšit poptávku po fyzických aktivech, jako jsou právě drahé kovy.
Zlato tak zůstává jedním z hlavních indikátorů nervozity na finančních trzích. Investoři budou v následujících týdnech pozorně sledovat vývoj konfliktu na Blízkém východě, další pohyb cen ropy i rozhodnutí americké centrální banky.
