Zlato pokračovalo ve středu ve svém poklesu již druhý den v řadě, a to poté, co americký prezident Donald Trump zmírnil svou rétoriku vůči Federálnímu rezervnímu systému a vyjádřil se smířlivěji i ohledně obchodních vztahů s Čínou. Tyto signály přinesly investorům na globálních trzích úlevu a odvedly část kapitálu od tradičně bezpečných aktiv, jako je právě zlato.
Cena spotového zlata se ve středečním obchodování propadla až o 2,2 %, čímž prodloužila předchozí ztráty, které nastaly krátce po dosažení historického maxima nad 3 500 USD za unci. V Singapuru se zlato obchodovalo za 3 309,26 USD za unci. Ačkoliv je tento propad výrazný, v širším kontextu zůstává zlato letos stále o více než čtvrtinu výše – především díky obavám z obchodní války, napětí mezi exekutivou a centrální bankou a hrozbě globálního hospodářského zpomalení.
Drahé kovy v první části roku 2025 zažívaly prudký růst, který byl tažen kombinací geopolitického napětí, rostoucí inflace a nejistoty ohledně měnové politiky Spojených států. Investoři hledali bezpečné přístavy, a právě zlato sehrálo roli hlavního uchazeče. Do růstu cen výrazně přispěla i rostoucí poptávka ze strany centrálních bank, které navyšovaly své rezervy, a zájem retailových investorů skrze burzovně obchodované fondy (ETF).
Zlom přišel v úterý, kdy prezident Trump v komentáři uvedl, že zatím neplánuje odvolat předsedu Fedu Jeroma Powella, a zároveň naznačil možnost zmírnění cel vůči Číně. Konkrétně uvedl, že „cla na Čínu se podstatně sníží, ale nebudou nulová“. Tento posun v postoji byl trhy přijat jako známka snahy o stabilizaci politického i ekonomického prostředí, což dočasně snížilo poptávku po bezpečných aktivech.
Důležitou roli při poklesu ceny zlata hrála i technická stránka trhu. Podle analytiků se zlato po rychlém růstu nacházelo v překoupené zóně, což vedlo k realizaci zisků. Investoři, kteří spekulovali na další růst, tak využili příležitosti a částečně vybrali zisky, čímž se vytvořil tlak na korekci.
Zatímco zlato ztrácelo, ostatní drahé kovy zaznamenaly smíšený vývoj. Stříbro nejprve kleslo o více než 1 %, ale následně část ztrát umazalo. Platina i palladium si naopak polepšily, podpořeny zlepšeným sentimentem a očekáváním vyšší poptávky z průmyslu.
I přes aktuální korekci zůstává dlouhodobý výhled pro zlato podle některých analytiků pozitivní. Banka JP Morgan ve své nové prognóze uvedla, že očekává růst ceny zlata až na 4 000 USD za unci do druhého čtvrtletí roku 2026. Podle banky je hlavním tahounem této předpovědi kombinace několika faktorů: obavy z recese, přetrvávající globální obchodní napětí, rostoucí zájem centrálních bank a poptávka po zajištění proti měnové nestabilitě.
Současně JP Morgan upozorňuje i na možná rizika. Pokud by se ukázalo, že americká ekonomika je odolnější, než se předpokládalo, a inflace zůstane pod kontrolou bez potřeby dalších zásahů Fedu, mohlo by to oslabit atraktivitu zlata jako bezpečného útočiště. Stejně tak by potenciální pokles poptávky centrálních bank, které by mohly své nákupy zpomalit, znamenal medvědí signál pro zlato.
Zároveň je třeba připomenout, že zlato je extrémně citlivé na vývoj úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů. Pokud Fed skutečně nebude dále zvyšovat sazby – jak Trump naznačil svými posledními kroky – může to zlatu pomoci se opět stabilizovat a v delším horizontu opět posílit. Pokles výnosů totiž snižuje příležitostní náklady držby zlata, které samo o sobě nenese žádný výnos.
Zlato tak vstoupilo do fáze krátkodobé konsolidace po dramatickém růstu. Otázkou zůstává, zda se uklidnění na geopolitické scéně udrží, nebo zda se brzy opět objeví nové impulzy, které podpoří další poptávku po drahých kovech. Z dlouhodobého hlediska se však zdá, že žlutý kov má své místo v portfoliích investorů pevně zajištěné.
