Finanční trhy v posledních dnech opět ukazují, jak dominantní roli hraje americká politika při určování směru globálních aktiv. Vývoj kolem konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem se tentokrát výrazně promítl do trhu se zlatem, které paradoxně oslabuje i navzdory pokračujícím geopolitickým rizikům. Investoři totiž více než samotný konflikt sledují signály z americké ekonomiky a očekávání ohledně úrokových sazeb.
Cena zlata během asijského obchodování klesla již desátý den v řadě. Spotová cena oslabila o 0,7 % na 4 376,04 USD za unci, zatímco futures na zlato v USA klesly o 0,6 % na 4 413,59 USD. V předchozí seanci se žlutý kov propadl na čtyřměsíční minimum, než část ztrát korigoval a uzavřel přibližně o 2 % níže. Tento vývoj naznačuje, že zlato momentálně ztrácí svou tradiční roli bezpečného přístavu.
Klíčovým impulzem pro trhy bylo rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odložit plánované údery na íránskou energetickou infrastrukturu. Americká administrativa tento krok zdůvodnila probíhajícími „velmi dobrými a produktivními“ rozhovory s íránskými představiteli. Tento signál krátkodobě uklidnil trhy a vedl k poklesu cen ropy, což snížilo poptávku po bezpečných aktivech, včetně zlata.
Situace se však rychle zkomplikovala poté, co Írán tato tvrzení popřel. Předseda parlamentu Mohammad Bágher Kálíbáf uvedl, že k žádným jednáním nedošlo, což znovu zvýšilo nejistotu. Konflikt navíc pokračuje, když Írán podle izraelské armády vypálil další rakety na izraelské cíle. Tyto události ukazují, že geopolitické napětí přetrvává, avšak trhy se na něj momentálně dívají prizmatem makroekonomických faktorů.
Zásadním důvodem poklesu zlata je především vývoj v americké ekonomice a očekávání ohledně měnové politiky. Prudký růst cen energií vyvolal obavy, že inflace zůstane na zvýšené úrovni delší dobu. To vede investory k přehodnocení předpokladů o snižování úrokových sazeb. Naopak stále více se počítá s tím, že Federální rezervní systém bude držet sazby na vyšších úrovních po delší období.
Vyšší úrokové sazby mají na zlato negativní dopad, protože tento kov nenese žádný výnos. V prostředí rostoucích výnosů státních dluhopisů se tak stává méně atraktivní alternativou. Tento efekt je nyní umocněn i posilujícím americkým dolarem, jehož index vzrostl o 0,4 %. Silnější dolar zároveň zdražuje zlato pro investory používající jiné měny, což dále snižuje poptávku.
Vývoj na trhu se zlatem tak odráží širší změnu v chování investorů. Místo klasického přesunu do bezpečných aktiv v období geopolitického napětí se nyní více soustředí na výnosové příležitosti a očekávaný vývoj měnové politiky. To představuje významný posun oproti tradičním tržním reakcím.
Dopady jsou patrné i u dalších komodit. Cena stříbra klesla o 0,4 % na 68,91 USD za unci, zatímco platina oslabila o 0,3 % na 1 883,05 USD.
Průmyslové kovy rovněž zaznamenaly pokles, když měděné futures na londýnské burze ztratily 1,4 % na 12 022,33 USD za tunu a americké měděné kontrakty klesly o 1,3 % na 5,41 USD za libru. Tento vývoj naznačuje, že trhy začínají více reflektovat možné zpomalení ekonomiky v důsledku vyšších nákladů na energie a přísnější měnové politiky.
Celkově lze konstatovat, že zlato se aktuálně nachází pod tlakem kombinace faktorů, které mají svůj původ především ve Spojených státech. Americká měnová politika, síla dolaru a komunikace politických představitelů převažují nad geopolitickými riziky. Pro investory to znamená, že tradiční vztahy mezi aktivy se mohou dočasně narušit a je nutné sledovat širší makroekonomický kontext.
